Kontrola rychlého antigenního testu na covid

Kontrola rychlého antigenního testu na covid | foto: Reuters

Soud: Vláda s neočkovanými jednala v rozporu s lidskými právy a svobodami

  • 67
Další dvě pandemická opatření z minulého roku byla v rozporu se zákonem, rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS). Konkrétně se zabýval opatřením z listopadu, podle kterého neočkovaní lidé neměli přístup k hrazeným preventivním testům na covid-19. Další sporné opatření z loňského dubna znemožňovalo samoplátcům využívat lázeňskou péči.

Kvůli přístupu k testům se na soud obrátila žena z Brna. Podle NSS skutečně šlo o nerovné zacházení, které „ve svých důsledcích postrádalo racionální vztah k účelu mimořádného opatření“ a nemohlo naplnit primární cíl, tedy omezit šíření covidu-19. Podle soudu došlo k nerovnému zacházení, které bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Druhotným cílem byla motivace dosud neočkovaných k vakcinaci. Ministerstvo zdravotnictví argumentovalo tím, že i neočkovaní měli nárok na hrazené testování, pokud vykazovali příznaky nebo měli rizikový kontakt. V ostatních případech však preventivní testy představovaly pouze „vstupenku k volnočasovým aktivitám“, tehdy podmiňovaným vakcínou, prodělanou nemocí nebo negativním testem.

„Očkované a neočkované osoby jsou z hlediska vymezení podmínek pro hrazené testování ve srovnatelném postavení,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu. „S očkovanými a neočkovanými osobami bylo při vymezení podmínek pro hrazené testování zacházeno rozdílným způsobem...a že toto rozdílné zacházení bylo neočkovaným osobám k tíži,“ rozhodl Nejvyšší soud.

Rozhodnutí soudu okomentoval člen Pirátské strany, expert na zdravotnické právo a vysokoškolský učitel Ondřej Dostál, který vládní opatření namířená proti neočkovaným dlouhodobě kritizoval. „NSS sestřelil jednu z větších křiváren, již povolebních (11/2021), kdy se Ministerstvo zdravotnictví s tolerancí poslanecké sněmovny snažilo „motivovat“ lidi, aby se „dobrovolně“ naočkovali (jinak museli platit drahé testy). Přitom se již tehdy vědělo z dat, že ani očkování nebrání šíření,“ napsal Dostál na Twitteru.

Je to snaha přimět lidi, aby se očkovali, hájí Vojtěch konec hrazených testů

Dostál v období, kdy Českem zuřila pandemie, a každý den přibýval velký počet nově nakažených covidem-19, na Twitteru zveřejňoval statistiky nakažených, kteří covid prodělali, a kteří ne. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše tím podněcoval ke zpochybňování vědeckých názorů. Dostál v prosinci minulého roku opustil vládní tým koalice Pirátů a Starostů, protože nadále nesouzněl s jejich hodnotami.

Zjištění Nejvyššího soudu je Dostála dobré pro další vlny pandemie. „Tyhle nápady na ministerstvu zdravotnictví neumřely, viz ta kampaň se zadáním ‚u antivax apelujte na obavu z omezování neočkovaných.‘ Hravý jedinec pak může zkusit uplatnit náhradu škody vůči ministerstvu zdravotnictví ohledně toho, co za testy kvůli nezákonnému opatření vynaložil,“ odpověděl Dostál na dotaz jednoho uživatele Twitteru, k čemu takové zjištění nyní je.

Nebylo jasně vysvětlené, proč samoplátci nemohli využívat lázně

Lázeňskou péčí se NSS zabýval z podnětu pacientského Klubu bechtěreviků. Nejprve podnět odmítl, po zásahu Ústavního soudu rozhodl znovu a klubu částečně vyhověl. Mimořádné opatření označil za „nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“. Ministerstvo podle soudu dostatečně jasně nevysvětlilo, proč právě samoplátci znamenají tak velké riziko.

Lázně se bouří, kvůli zakázané léčbě samoplátců přišly o klienty

Lázně mohli v době platnosti mimořádného opatření využívat pouze lidé s pobytem hrazeným ze zdravotního pojištění jednou za 12 měsíců. Lidem s Bechtěrevovou chorobou však prospívá častější pobyt v lázních. Nemoc se projevuje bolestmi a ztuhlostí páteře, která se postupně stává méně ohebnou.

Opatření, která v mezičase pozbyla platnost, soud už nemohl zrušit. Proto pouze uvedl, že ve sporných bodech byla v rozporu se zákonem. Podobně už upozornil na nedostatky v desítkách dalších opatření. Nejčastějším problémem bylo chybějící nebo kusé odůvodnění.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video