Kopané studny vysychají kvůli vrtaným. Až bude mít každý vrtanou studnu začnou vysychat i tyto. Hladina spodní vody se sníží.

Každej se chce postarat aby měl on sám vodu pro sebe. Mnohem jednodužší řešení by byla utilizace stávaících zdojů pozdemní vody. Rozšiřování/probluhování vrtů a jejich ochranu pro společné využití. Tahle budeme mít všichni studny, ale vodu v nich mít nebudeme mít nikdo, protože lokální zdoj bude sdílet moc uživatelů najdenou.

Proto kopané studny vysychají. Udělat díru trochu hlouběji nikomu dolouhodobě nepomůže.

Ale sam vidite stesky v clanku - pokud chcete utilizovat vrty, tezko tam budou lidi chodit s kyblama. Na vodovod udajne nemaji.

Je nás moc.

Divny. Zrovna nas je porad stejne. Spis nas ubyva.

Chce to hlavne nejake systemove reseni.. Treba obrovske ventilatory, co budou vlhky vzduch od more foukat do vnitrozemí :) porucime vetru, desti..

Prej tohle dokáže velka plocha lesa (jako takova vzduchova plocha), ale nesmi mezitim uschnout...

Vodu jsme ve studni vždycky měli, dokud si soused neudělal vrt. Předpokládám že na černo, protože po nás nikdo žádné vyjádření nechtěl. A co teď?

Báňský úřad

Studny jen stahují špínu z celé obce.

Prasklá kanalizace (klidně před 50 roky), dávno zrušení kravín a vepřín či galvanovna,... to vše má pro vás příroda připravené.

Stačí jen začít čerpat

Vrstva písku ři zemina odfiltruje jen hrubé nečistoty, ale chemické kontaminace se nikdy nezbavíte.

A když s tou vodou zalejete zahrádku,... no,... BIO zelenina to možná bude, ale jedovatá

Voda z vesnické studny se hodí jen na umývání auta.

tak na každé vsi opravdu nebyla galvanovna či chemička.

A příměs z kravína fakt vodě na zalévání nijak neškodí, ani pěstovaným plodinám. Je to naopak přírodní hnojivo

Já teda vrt, nepovažuju za studnu.......U nás byla studna-kopaná, vyskládaná kamenem, 19m hloubka, průměr přes metr a pul.Sloupec vody nešel pod 4 metry..

to je úplně jedno, co považuješ za studnu ty. Podstatné je, jaká je skutečnost dle zákona.

My máme 12 nebo 15 m hlubokou studnu kopanou a vody stále relativně dost, ale i tak je vidět pokles. Na jaře bývala hladina už 3m pod úrovní terénu dneska to je minimálně 6-8 m ...

To je úplně normální. Na jaře je vody vždy víc než na vrcholu léta. Ale hlavní je, aby nebyl pokles v průběhu let. Já jsem míval ve studni na vrcholu léta sloupec vody kolem 2,5-3m, letos mám pořád hodně přes 4m. Takže letos mám víc vody než loni

Příčiny nedostatku podzemní vody.

1) Množství dešťových srážek. 2) Spotřeba vody pro pěstování zem. plodin. 3) Utužená zemina od těžké mechanizace. 4) Deficit humusu v ornici, do ornice se nevrací organická hmota. S tím souvisí likvidace živočišné výroby. Utužená zemina a deficit humusu omezuje vsak vody do půdy.

5) Zvýšená spotřeba vody obyvateli. 6) Použitá voda se nevrací do půdy a je kanalizací odváděna do ČOV. 7) Vyčištěná voda z ČOV je vypouštěna přímo do vodoteče a tím odváděna pryč. 8) Kaly z ČOV jsou odváženy na skládku. Tím je rozpojen místní okruh oběhu vody.

9) Nesmyslné prosazování automobilové dopravy, nových silnic, nových průmyslových zón, nových skladovacích areálů, rozšiřování obytných oblastí se zástavbou tzv. vesnického typu (paneláky na plocho). Dopadající děšťová voda je většinou odváděna přímo do kanalizace. 10) Vypěstovaná organická hmota je spalována, nebo jinak využívána a nevrací se do půdy.

11) Důsledkem vysušování půdy je zvyšování teploty. Důsledkem zvyšování teploty je snížení množství srážek a to má za důsledek vysušování půd

Staří obyvatelé a sedláci uměli s vodou hospodařit, nebyly popelnice, nebyla kanalizace. Tekuté odpady, hnůj i popel se vyvážel na pole nikoliv na skládku.

Souhlasím s jediným bodem, a tím je bod 1. Ostatní mají pouze minimální vliv. Můžu vám to uvést na jednoduchých příkladech - kolem naší obce jsou všude smíšené lesy. V jednom 5km dlouhém údolí je několik pramenů a teče jím potůček. Ten potůček tu vždy tekl, ale letos už je téměř vyschlý. Na těch lesích se nic nezměnilo, jsou poměrně staré. Nic jiného (pole, obce) jej neovlivňují, jsou to prostě zalesněné kopce. Z toho si lze jednoduše vyvodit, že jediný problém je množství srážek.

Pokud chcete argumentovat zemědělstvím, vězte, že to není tak dlouho, kdy byly vydatné deště/bouřky v jižních Čechách, a byl tu článek, který potvrzoval, že ačkoli to byly přívalové deště, většina vody se do půdy vsákla, a řekami odteklo jen úplné minimum.

Souhlasím, že by bylo vhodné změnit způsob provozování zemědělství, ale ani při sebelepším postupu tu vodu nezadržíte, protože není co, jednoduše neprší. Podívejte se, že řeky pramenící v kopcích, v lesích, jsou vyschlé. S tím prostě nic udělat nejde.

Tedy jde - musel by se totálně změnit systém nakládání s vodou. Nic by neodtékalo řekami, ale vše, co by napršelo, by se zadržovalo ve vodních nádržích, ze kterých by byla voda během léta odváděna zavlažovacími kanály do krajiny. Ale řekněte - je šance, že něco takového se zbuduje? Je tu ochota společnosti uskromnit se a vynaložit astronomické náklady na vybudování takového systému? Je ochota lidí vynaložit vlastní prostředky, aby odpadní vodu zachycovali a recyklovali?

A jak se má dostávat voda do podloží? Jelikož se chováme ekologisticky a silně podporujeme OZE, ( řepka, kukuřice a jiné plodiny) tak se vlivem silné chemizace a těžké techniky utužuje půda a voda se nevsakuje ale odtéká. Řešení vidím v zákazu ekologismu a podpoře rozumného hospodaření. Jinak to bude jen vytloukání klínu klínem.

chemizace půdu neutuží, jak by to asi tak dokázala.

Řepka ani kukuřice samy o sobě vsaku vody nebrání. Problém sucha je v tom,že málo prší (s tím pěstované plodiny moc neudělají)