Společně s Polskem a Maďarskem jsme do Severoatlantické aliance vstoupili 12. března 1999. Staly jsme se tak prvními členy Varšavské smlouvy, někdejšího nepřítele NATO, kteří řady aliance rozšířily. Šedivý je přesvědčen, že bez vstupu do NATO by české vojsko bylo zcela jiné než nyní, protože by bez spolupráce se spojenci zaostalo v době zrušení Varšavské smlouvy.
“Byli bychom armádou, nechci říct zaostalou, to určitě ne, ale armádou, která by nebyla pokrokovou a která by nebyla tak dobrou, jako je dnes,“ řekl. Vstup do NATO vnímá jako obrovský přínos, ze kterého Česká republika dodnes stále profituje.
Příprava na členství podle něj nebyla jednoduchá, protože armáda se musela vypořádat s řadou vnitřních problémů. Jako jeden z nejviditelnějších zmínil krizi v letectvu, které při nehodách přišlo o několik strojů. Složitá byla i personální oblast, kdy z armády odešel velký počet generálů. „Byla to složitější doba, někdy jsme byli úspěšnější, někdy ne, ale celkově bych řekl, že byla velmi pozitivní,“ poznamenal Šedivý.
V Česku chybí politici se strategickým myšlením
Díky ochotě se mohli noví členové účastnit již s předstihem většiny jednání orgánů NATO. Ze strany aliance zaznívaly zřetelné požadavky, co mají nováčci udělat. Výtky bývaly podle Šedivého řečeny decentně a diplomaticky, takže s polským a maďarským kolegou proto nadcházející spojence vyzývali, ať jim řeknou na rovinu, co dělají špatně.
„Odpověď zněla: Vážení, je to vaše odpovědnost, my vám říkáme, v jaké oblasti děláte chybu a vy sami tam musíte přijmout vlastní opatření. My vás nechceme vést za ručičku, protože jste suverénní a schopní si ty problémy vyřešit sami,“ řekl Šedivý.
Jiří Šedivý (66)Armádní generál Jiří Šedivý je bývalý náčelník Generálního štábu. Po odchodu z armády založil konzultační společnost Generals s. r. o., později působil jako konzultant ve firmě Euroenergy. V roce 2009 kandidoval do europarlamentu, ale ve volbách neuspěl. |
Představitelé armády byli podle něj v té době zvyklí, že strategická rozhodování byla přijata v Moskvě a do Československa přišly požadavky na jejich realizaci. „Nám chyběla, a myslím si, že nám chybí pořád, generace politiků, kteří se dovedou dívat na problémy a rozvoj státu ze strategického pohledu,“ řekl.
Příkladem je podle něj debata o vztazích k Rusku a Číně, ve které převládají osobní názory a zkušenosti a přijímání krátkodobých řešení nad dlouhodobými. „Chybí zkušenost historie, kterou mají velké národy jako Američané nebo Rusové,“ dodal.
Chybějící prověrky a vybavenost vstup do NATO komplikovaly
Za další problémy, kterým musela armáda v době vstupu čelit, označil například potíže s bezpečnostními prověrkami kvůli chybějícímu zákonu o ochraně utajovaných skutečností. Potíže způsobovala i neznalost angličtiny na úrovni nižších důstojníků.
Čtyři letouny CASA armádě nestačí. Výrobce nabízí slevu na další dva |
Šedivý poznamenal, že v té době se musely peníze více investovat do lidí než do modernizace techniky. A to i například proto, že řada lidí v armádě se nesmířila s členstvím v kdysi nepřátelské organizaci. On sám od spojenců nikdy neslyšel výtky, že byl členem nepřátelského uskupení.
„Nikdy nikdo neřekl: Hele, tys po nás chtěl střílet a dneska nám něco budeš říkat,“ podotkl bývalý náčelník Generálního štábu.
Rozdíl mezi tehdejší českou armádou a spojenci vidí i v přístupu k vojákům. „Když za socialismu přijel generál, všichni se báli, jak je zostudí, poníží,“ poznamenal. Při studiu v USA se ale setkal s tím, jak generál, v obličeji pomalovaný maskovacími barvami, diskutoval se seržanty o účelu mise v Somálsku. „Byl jedním z těch vojáků, to je ten zásadní rozdíl. Oni tu osobnost vojáka akceptují,“ řekl.
Současná armáda se podle Šedivého přes některé chyby, které přičítá špatným politickým rozhodnutím v souvislosti s pouze částečnými modernizacemi, vyvíjí moderně. Armáda má podle něj obrovský lidský potenciál, protože vojáci do ní chtějí vstupovat. Poznamenal, že například na loňském cvičení NATO v Norsku bylo chování, oblečení či vybavení českých vojáků srovnatelné se spojenci.
