Zvířata na útěku před výbuchy a světelnými efekty spotřebují velké množství energie, kterou budou potřebovat v dalších zimních měsících. Rovněž se mohou zranit, případně i uhynout. V tiskové zprávě to uvedli mluvčí Krkonošského národního parku a Národních parků České Švýcarsko, Šumava a Podyjí.
Zvířecí oběti ohňostrojů. Při oslavách přišli k úrazu labutě i srnec |
„Například divoce žijící ptáci vylekaní hlukem v panice prchají ze svých nocovišť a kvůli dezorientaci a tmě narážejí do stromů a dalších překážek. To může vést k jejich poranění a někdy i smrti. Savci zase mohou úlekem uvíznout v přírodních pastech, jimž by se za normálních okolností bezpečně vyhnuli,“ popsal reakci zvěře na ohňostroje mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
V této souvislosti národní parky mimo jiné už dříve zveřejnily na Facebooku video vysvětlující důvody zákazu používání zábavní pyrotechniky na chráněných územích.
Její odpalování v národních parcích zakazuje novela zákona o ochraně přírody od roku 2017. Ministerstvo životního prostředí ale počítá s tím, že zóny bez ohňostrojů v budoucnu rozšíří i na území v chráněných krajinných oblastech.
Podle ministra Richarda Brabce (ANO) se o tom ještě povede diskuze, přičemž jednat by se mělo také o tom, jestli zákaz třeba nezúžit jen na 1. a 2. zóny CHKO.
„Za nás jsou důvody a přínosy jasné. Zákaz bude mít pozitivní vliv na přírodu, na volně žijící živočichy, na ovzduší ve městech a obcích,“ dodal Brabec.
Praha loni místo novoročního ohňostroje uspořádala videomapping:
1. ledna 2020 |
