Občas se říká, že kurátoři rádi přepravují největší historické poklady nenápadně, třeba ukryté v náprsní kapse saka. Bez velkého humbuku.
To ale není případ čtvrtečního příjezdu „nejslavnější Moravanky“. Dva obrněné landrovery plné příslušníků zásahové jednotky policie vyzbrojených samopaly doprovázely z Brna do Prahy Věstonickou venuši. Keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny, stará více než 25 tisíc let, je pokladem nevyčíslitelné hodnoty.
Jedenácticentimetrová soška se v rukou své ochranky skoro ztrácela. Z přepravní schránky velikosti autobaterie pak putovala rovnou do bezpečnostní vitríny pod neprůstřelné sklo.
A nebyla sama. Na nové výstavě Národního muzea a Moravského zemského muzea Nejstarší šperky a ozdoby těla je vystaveno 191 artefaktů.
Hlavní hvězda výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla právě dorazila do Historické budovy! ⭐️
Nejstarší keramická soška na světě - Věstonická venuše se k nám vydala za mimořádných bezpečnostních opatření, a vy ji tak máte možnost po dlouhých 9 letech spatřit v Praze. https://t.co/WQIEsE2KBB
Proto podle generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše provází výstavu mimořádná bezpečnostní opatření. „Celková pojistná hodnota všech sbírkových předmětů činí více než 100 milionů korun,“ vyčísluje Lukeš.
Venuše se do Prahy vrací po devíti letech. „Je úžasné, že máme opět možnost návštěvníkům ukázat originál Věstonické venuše. Každý ji zná z učebnic dějepisu, ale jen málokdy je možné spatřit její originál na vlastní oči, protože jen výjimečně opouští trezor v Brně,“ vysvětluje Lukeš.
Muzeum nechalo vyrobit věrné kopie Věstonické venuše, blíží se originálu |
Venuše se ukazuje společně s řadou unikátů, které zatím nebyly vystavené, a veřejnost si je podle Lukeše může v Praze prohlédnout vůbec poprvé.
Návštěvníci Národního muzea budou mít možnost na výstavě od pátku spatřit až 30 tisíc let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny.
„Mimořádně budou k vidění originály všech paleolitických venuší, tedy figurek žen, nalezených na území Česka,“ popisuje Lukeš. Dalšími exponáty jsou náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny a mnoho dalších předmětů z typických dobových materiálů včetně takzvaného „bílého zlata prehistorie“ – mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru, nebo dokonce lastur.
Genetická stopa věstonických lovců zmizela před 20 tisíci lety, kvůli ochlazení |
Podle Lukeše byli pravěcí lidé pro některé typy materiálů, jako jsou právě lastury či ulity, schopni projet Evropu a přinášet je z velké dálky. „Těmito vzácnostmi si pak zdobili tělo nebo je používali jako předměty směny, milodary, rituální nástroje, obětiny či jako léčivé prostředky,“ dodal Lukeš.
