"Konečně přestala platit jakási tichá dohoda mezi mlékárnami. Ony totiž hlavně v období let 1999 až 2000 tvrdily, že na českém trhu je přebytek mléka, což není pravda. V rámci této kampaně zemědělcům snížily výkupní ceny až o korunu na litr. Paradoxně ale v té době zvýšily ceny svých výrobků. Teď ale nastal obrat a mlékárny výkupní ceny pomalu zvyšují," vysvětlil Petr Zgarba ředitel Okresní agrární komory v Havlíčkově Brodě.
Za hlavní důvod považuje to, že mlékárny jsou nuceny zvyšovat výrobu. Proto potřebují více mléka, které se tak stává cennějším. V konečné fázi tak i zemědělec dostane za svůj litr mléka více peněz. "Myslím si, že u nás je spousta zpracovatelů mléka kteří vyprodukovali a prodali jen polovinu toho, čeho jsou ve skutečnosti schopni. Mlékáren je zbytečně mnoho a jejich počet se patrně sníží. Teprve teď mezi nimi začíná opravdový konkurenční boj," dodal Zgarba.
Jako příklad těch, co výkupní ceny mléka od zemědělců z Vysočiny zvyšují, uvedl Pribinu Přibyslav a především mlékárnu v Hlinsku. Tam v současnosti dávají za litr kvalitního mléka v průměru asi osm korun, deset haléřů. To je nejvíce v okolí. Přitom plánují další postupné zvyšování.
"My jsme vždy nesli ten cenový prapor podle kterého se ostatní mlékárny přizpůsobovaly. Už na příští kvartál opět plánujeme další zvýšení výkupní ceny," řekl Pavel Švec předseda Mlékárenského sdružení ve Sněžném. To je asi třetinovým vlastníkem mlékárny v Hlinsku. Zároveň je také předsedou místního zemědělského družstva. V hlinecké mlékárně tak podle něj dělají proto, že se jejich produkce zvyšuje. Potřebují tak více mléka, které má prvotřídní kvalitu. Za ni jsou ochotni i dobře zaplatit. "I když na sebe naše mlékárna a prvovýrobci mléka někdy křičí, vždy se nakonec dohodneme," dodal Švec.
"My jsme spokojeni. Mlékárny asi konečně došly k názoru, že nás sedláky potřebují," soudí Josef Jelínek, předseda Zemědělského a obchodního družstva ve Vilémově. I jejich družstvo, které má asi šest set dojnic, dodává mléko do hlinecké mlékárny.
Na vyšší cenovou hladinu však zatím nepřistoupil jeden z největších zpracovatelů mléka a největší exportér mléčných produktů na Vysočině - jihlavská mlékárna Jima. "My dodáváme mléko za litr sedm korun, šedesát haléřů. Nemám žádnou zprávu o tom že by cenu zvedli," řekl Jiří Vašák ředitel Zemědělského a obchodního družstva v Herálci. Jeho družstvo podepisuje s jihlavskou mlékárnou smlouvu vždy na jeden měsíc dopředu. Současnou situaci Herálečtí pozorně sledují a podle jejího dalšího vývoje se rozhodnou, komu budou v budoucnu mléko od svých tři sta dojnic dodávat.
"Vykupujeme za státem garantovanou cenu a ta je sedm korun šedesát. Ve vývoji nákupních cen se ale budeme muset přizpůsobit ostatním mlékárnám. Není to ale podle mne normální situace. Ta nastane až vyšší cenu bude garantovat i stát," sdělil Stanislav Coufal předseda představenstva Jihlavských mlékáren.
Dále uvedl že ke zvýšení výkupních cen přistoupí určitě do poloviny tohoto roku. Potvrdil také názor že stávající počet mlékáren v Česku se přirozeným vývojem trhu patrně sníží. "Nyní jej zde 65 mlékáren, přitom v roce 1989 jich bylo v republice 126," dodal.
"Toto všechno by nemělo znamenat zvýšení ceny mléka pro spotřebitele. Mlékárny k tomu nemají důvod," soudí Petr Zgarba, podle něhož se cenová hladina opět přibližuje stavu před rokem 1998. "Od té doby byly ceny nenormálně nízké," dodal.
