"Je nemožné je uhlídat. Rozptýlí se po prodejně a co je v dosahu, okamžitě zmizí," popisuje drobná prodavačka suvenýrů z Melantrichovy ulice. Obchodník naproti už zavedl na březnové dny opatření. V době, kdy je největší nával, pouští dovnitř italské skupinky po čtyřech.
"Jedině tak se dají trochu zkrotit," říká lámanou češtinou prodejce, který si nepřeje zveřejnit jméno.
Teenageři si nevybírají. Za pět prstů berou malé lahvičky s alkoholem, skleněné miniaturky, čepice, trička, hračky, zapalovače. Ti otrlejší si troufnou i na dražší úlovky, jako je broušené sklo či dárkové balíčky.
Nejhůře jsou na tom prodejny, které leží na hlavních turistických trasách. "Do obchodů v centru teď vyjíždíme kvůli výtržnostem častěji," potvrzuje ředitel strážníků první městské části Miroslav Stejskal.
. Italská konzulka Marina Sbordoni:Jedinou věc, kterou mohu udělat, je upozornit ředitele škol, aby žáky varovali před takovým jednáním. |
Marie Poledníková z cestovní kanceláře Caldana, která se mimo jiné stará o italské školní výpravy v Praze, k tomu dodává: "Největší problém vidím v tom, že italští učitelé nemají u dětí žádný respekt. Problémy s mladými mají i hotely a restaurace," podotýká.
Nákupy po italsku
Když se do dveří nahrne skupinka italských studentů, tuší Robert Janulík, že je zle. Ví, že dnes si nevydělá.
"Přichází jich šest sedm. Holky se na něco zeptají prodavače a tak ho na chvíli zabaví, ostatní se rozejdou po prodejně. Ruce neuhlídáte. Do kapes i kapucí si házejí vše, nač dosáhnou. Bezostyšně kradou skleničky, trička, lahvičky alkoholu a ze všeho mají velkou srandu," říká mladý prodavač, který s matkou vede prodejnu suvenýrů v Jilské ulici.
Když se mu podaří některého z nich při krádeži nachytat, přistižený vrátí klidně věc na místo a s úsměvem zahlásí: Scusa, joke! V překladu: Promiň, to byl vtip!
"Minulý týden se mi psychicky zhroutila prodavačka. Italové jí udělali manko 1 400 korun. Odmítla jít druhý den do práce, má z nich hrůzu," říká Blanka Janulíková.
Italští teenageři jsou postrachem obchodníků v centru Prahy. Denně kvůli jejich nenechavým rukám přicházejí o tisíce korun. Jakmile se přiblíží konec února, tedy doba, kdy italští studenti jezdí na školní výlety, jsou na pozoru.
"Přiznám se, že jsme o tomto jevu nevěděli. Nikdo z obchodníků nám stížnost nezaslal. Mrzí mě to. Jedinou věcí, kterou mohu udělat, je upozornit ředitele škol, aby žáky varovali před takovým jednáním," řekla konzulka italského velvyslanectví v Praze Marina Sbordoni.
Podle Marie Poledníkové z cestovní kanceláře Caldana je problém v tom, že studenti ze svých kantorů žádný respekt nemají. "Tratí na tom i hoteliéři, kteří vědí, že jim poničí vybavení, ale přesto je ubytují, protože březen je slabá sezona a hostů moc není," podotýká Poledníková.
Teenagerům hrozí nanejvýš pokuta
I když teď policisté vyjíždějí ke krádežím v centru častěji, řádícím školákům toho moc nehrozí.
"Do pěti tisíc jde jen o přestupek, který se řeší blokovou pokutou," říká šéf městských strážníků v Praze 1 Miroslav Stejskal.
Zaplatit ale není pro často dobře situované děti žádnou pohromou. "Jsem přesvědčena, že nekradou z nouze. Je to pro ně adrenalin, výborná zábava," rozhazuje bezmocně rukama prodavačka suvenýrů v Melantrichově ulici.
"Už jsem uvažoval, že dám na dveře italský nápis Nekraďte! Stejně jako to dělali nám v Rakousku. Ať se chytí za nos," zlobí se obchodník odnaproti.
Konzulka nechce své krajany házet do jednoho pytle. "Nechci omlouvat chování italských školáků, ráda bych ale zmínila, že naopak na velvyslanectví dostáváme velké množství stížností od okradených italských turistů," namítá Marina Sbordoni.
Teď už pražští prodavači střihají metr. "Koncem března jako když utne, školní zájezdy odjedou a je klid. Další nápor na nervy bude zase za rok," shrnuje zkušenosti z posledních tří let prodavač Robert Janulík.
