Náměstek a hlavní hygienik České republiky Michael Vít je tak kromě svého úvazku na ministerstvu navíc ředitelem Státního zdravotního ústavu, podobně náměstek Antonín Malina řídí Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví. Oba náměstci pracují jako ředitelé na částečný úvazek, dostávají tomu odpovídající plat. Neprošli konkursem, který se jinak na tyto posty vypisuje.
Tím však vedlejší uplatnění pro ministerské úředníky nekončí: ve vzdělávacím institutu - vedeném náměstkem ministra - si zase v kurzech takzvané mediální prezentace přivydělává ministrův tiskový mluvčí Otakar Černý. Učí v nich zaměstnance zdravotnických zařízení, co mají říkat před novináři.
"Potřebujeme úzkou spolupráci obou ústavů s ministerstvem," zdůvodnil za ministra Fišera rozhodnutí jmenovat náměstky současně do ředitelských funkcí jeho první náměstek Michal Pohanka. Podřízení však nejsou ze svých ředitelů na dálku příliš nadšeni apoň ve zdravotním ústavu ne. Ředitele skoro není vidět, říkají. Ústav zaměstnává asi sedm set lidí a ročně se v něm otočí tři sta milionů korun.
Vzdělávací institut má pět set lidí a roční obrat dvě stě milionů. "Ředitel Vít chodí poslední dobou vpodstatě už jen na poradu vedení jednou za čtrnáct dnů, na podepsání pošty se čeká týden nebo dva. Lidé poštu posílají na ministerstvo nebo tam za ním přímo zajedou," říká jedna ze zaměstnankyň.
Ve výhodě jsou ti, kteří získali na ředitele mobil. "Já si ho vždy seženu. Ale ředitel, jenž řídí ústav o sedmi stech lidech na necelý půlúvazek, nemůže řídit z principu dobře. To říkám přesto, že doktora Víta jako odborníka velmi ctím. Má nesporné kvality - ale nemůže se roztrhat," tvrdí jedna z vedoucích pracovnic.
Podle vyhlášky měli ředitelé projít výběrovým řízením. Ministr zdravotnictví Fišer však své náměstky jmenoval do funkcí bez konkursu. Bývalý ředitel zdravotního ústavu Jaroslav Kříž přitom tvrdí, že už loni v lednu informoval ministra o svém záměru odejít kvůli věku v půli roku z vedoucí funkce.
"Od té doby jsem čekal, kdy bude vypsán konkurs. Ale ono nic. Hlásil jsem se k ministrovi, ale nepřijal mě. Na konci května jsem se s ním i s náměstkem Vítem setkal při pochodu na Sněžku. Neřekli mi vůbec nic - a o měsíc později nastoupil hlavní hygienik do ústavu jako ředitel. Velmi se mi od pana ministra takový postup nelíbí," uvedl Kříž.
Domnívá se také, že spojení funkce náměstka na ministerstvu a ředitele ústavu může být i konfliktem zájmů: zdravotní ústav totiž posílá hlavnímu hygienikovi stanoviska jako podklad pro jeho rozhodování, například posouzení zdravotní nezávadnosti různých výrobků.
Takhle si je tedy hygienik posílá sám sobě. Podobná situace už nastala ve vzdělávacím inistitutu, který bude pro ministerstvo zpracovávat zakázku na zavedení nového systému financování nemocnic za 180 milionů, takzvané DRG. Ministerstvo v tom problém nevidí, spojení funkcí naopak označuje za žádoucí.
Podle náměstka Víta je to dobré zejména nyní, kdy se reformuje státní správa a hygienická služba a přijímá evropská legislativa bezpečnosti potravin. Vít dodává, že do ústavu chodí často po pracovní době.
Náměstek Antonín Malina chodí do institutu dvakrát týdně na půl dne. Říká, že zvládnutí obou funkcí je časově náročné, ale že institut je zaběhnutá organizace. Náměstek ředitele institutu a šéf ortopedické kliniky v Praze na Bulovce Pavel Dungl souhlasí: "Inistut jede setrvačností na základě dobrovolné kázně špičkových lidí. Oni ani nepotřebují vedení, ředitel je tu vlastně potřeba jen pro důležitá rozhodnutí."
Ani jeden z náměstků-ředitelů ústavů nemá své místo po volbách jisté, protože je nový ministr může odvolat. Ale ani jeden se netají s tím, že by ve svých vedlejších funkcích rádi ještě nějaký čas zůstali.
"Říká se, že ministr takto zajistil svým náměstkům práci i po volbách. Já si to mohu myslet a nemusím, každopádně dnes už nevěřím žádnému ministerskému vysvětlení, proč to takhle udělali," říká exředitel Kříž.
Postup ministra kritizuje i zdravotní komise ČSSD. "Buď jsem náměstek ministra, nebo ředitel velkého ústavu," říká šéf komise Milan Šilhan. "Asi pan ministr nechtěl hledat v posledním půlroce nové ředitele a neměl čas," uvádí na Fišerovu omluvu. Jenže, jak už bylo řečeno, bývalý šéf zdravotního ústavu avizoval odchod před více než rokem.
Zatímco ministrovi náměstci mají dvě židle, právě ty byly oficiálním důvodem, proč ministr Fišer před měsícem odvolal z funkce ředitele Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze Petr Jarolíma. Ten pracoval současně v USA.
"Nedovedu si dlouhodobě představit, že by vědecký pracovník pracoval mimo a řídil ústav s pomocí techniky," řekl ministr. Zaměstnanci ústavu však oficiálnímu stanovisku nevěří a považují jej za pouhou záminku k náhlému odvolání, jehož pravý důvod dodnes neznají.
Ani nový šéf ústavu, profesor Pavel Klener, ostatně nevede ústav na plný úvazek: vedle toho řídí kliniku a má i povinnosti jako prorektor Univerzity Karlovy. "Je jednodušší řídit ústav přes ulici než přes oceán," komentoval souběh svých funkcí v ČTK profesor Klener.
8. dubna 2002
