"Jsem otcem patnáctiletého chlapce, kterého jsem si vzal z dětského domova a který studuje na speciální škole," řekl Dobeš na úvod tiskové konference, která byla svolána kvůli kritice, že pro ministerstvo přestává být začleňování znevýhodněných dětí do systému vzdělávání prioritou.
Česko přitom musí praxi, kdy jsou do zvláštních škol posílány děti, které tam nepatří, odstranit. Zavazuje ho k tomu tři roky starý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, na nějž se obrátila skupina Romů (viz box).
VERDIKT ZE ŠTRASBURKUZa skandální označuje nevládní organizace Společně do školy přístup ministerstva školství k řešení diskriminace romských školáků. Česko přitom musí praxi, kdy jsou do zvláštních škol posílány děti, které tam nepatří, odstranit. Zavazuje ho k tomu rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, na nějž se obrátila skupina Romů. Ten dal v roce 2007 za pravdu skupině osmnácti někdejších romských žáků, které Česká republika diskriminovala ve vzdělání, když je zařadila do zvláštních škol. Od vynesení rozsudku uběhnou 14. listopadu tři roky. |
Zároveň připomněl, že se sociálně vyloučeným dětem věnoval i profesně. Jako vystudovaný psycholog má v životopise uvedeno, že v letech 1997 až 2003 působil ve Středisku výchovné péče na Praze 11.
Odborníci kritizují ministra v poslední době především kvůli tomu, že se rozhodl nechat přepracovat dvě vyhlášky, které upravují vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí. Vyhlášky už dříve prošly na ministerstvu vnějším i vnitřním připomínkovým řízením a podle kritiků byly připravené k předložení legislativní radě vlády.
Podle Dobeše jsou ale vyhlášky obsáhlé a nad rámec toho, co Štrasburk České republice v rozsudku vytýkal. Zároveň narazil i na nejasnosti. "Nebyly do nich například zapracovány připomínky z krajů. Také se k nim nevyslovili speciální pedagogové," vyjmenoval některé z nedostatků ministr.
Ve vyhláškách je údajně také uvedeno, že jejich přijetí nijak nezatíží státní rozpočet, což ministr popřel. Podle odhadů ministerstva by přijetí vyhlášek v původním znění přišlo ročně na stamiliony.
Na finanční stránku upozorňoval podle náměstka Ladislava Němce například Jihomoravský kraj. Podle něj by přijetí vyhlášek znamenalo nárůst počtu asistentů pedagoga, dopad na činnost školních poradenských zařízení i zvýšení finančních požadavků na kraje.
Vyhlášky se výrazně osekají
Ministerstvo má proto v plánu vyhlášky výrazně okleštit. "Je nad rámec Štrasburku, jsou tam desítky věcí navíc, které nám nevytýkali," hájí Dobeš své rozhodnutí. Další kroky spojené s problematikou sociálně vyloučených se podle ministra budou řešit postupně mimo rámec vyhlášek.
Bývalá náměstkyně pro sociální programy Klára Laurenčíková ale tvrdí, že cílem novelizace vyhlášek nebylo vyřešit pouze Štrasburk, tedy otázku diskriminace romských školáků, ale i problematiku postižených dětí či dětí cizinců. Brání se i tomu, že by ignorovali připomínky krajů. "Připomínky byly vypořádány, ale ne všechny akceptovány," řekla iDNES.cz Laurenčíková.
Popírá i to, že by vyhlášky znamenaly finanční zátěž. "Podporu žáků se sociálním a zdravotním znevýhodněním už nyní vymáhá školský zákon, vyhláška pouze detailněji popisovala konkrétní možnosti podpory. Pokud by stát chtěl tuto řešit efektivně, bylo by samozřejmě třeba do regionálního školství dodat finanční prostředky, ale k tomu se na ministerstvu připravoval jiný dokument," dodala.
Co konkrétně se v přepracovaných vyhláškách neobjeví, ministerstvo neuvedlo. Ministr ale například zkritizoval vylepšenou definici sociálně znevýhodněného dítěte, která se v novele vyhlášky objevila. "Podle toho paragrafu jsou všechny moje děti sociálně znevýhodněné, protože přes týden je téměř nevidím," řekl Dobeš.
Do konce listopadu půjdou vyhlášky do vnitřního připomínkového a následně do vnitřního připomínkového řízení. Podle ministra by mohly být vyhlášky platné v lednu příštího roku.
