Současný systém druhové ochrany pochází z konce 80. let, prakticky se nezměnil od roku 1992. Stejně tak nedošlo k větším změnám ani v případě seznamů zvláště chráněných druhů, které stanovuje vyhláška. V praxi to může znamenat třeba to, že při stavbě dálnice může stačit jediná ohrožená rostlina a stavba se musí zastavit.
„Chceme udělat systémovou změnu a zákonem chránit biotop ohrožených druhů, ne jednotlivé rostliny,“ říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí (MŽP) a dodává, že novela má pomoci omezit i zatíženou administrativu.
Sečení luk podél cyklotras v Poodří přispívá k ochraně vzácných modrásků |
„Ochrana je nyní nadbytečná – když šlápneme na mravence, porušujeme zákon,“ sděluje k připravovaným změnám ministr Hladík. Podle Hladíka Česko nedokáže čelit úbytku druhové diverzity v krajině ani mizení opylovačů důležitých pro zajištění potravin. „Nechráníme dostatečně biotopy ohrožených druhů. Je proto nutné revidovat základy systému druhové ochrany,“ doplňuje ministr.
Ohrožené druhy žádné peníze nevrátí
S tezemi ministerstva souhlasí i zástupci krajů. Lubor Smejtek, specialista ochrany přírody a krajiny hlavního města Prahy, považuje ochranu biotopu u ohrožených druhů za zásadní. Oproti tomu ochrana jednotlivců některých v současnosti zvláště chráněných druhů podle něj postrádá smysl a byla vlastně při stávající právní úpravě nereálná a tedy se právní úprava nedala dodržet.
„Jednalo se například o zvláště chráněné druhy hmyzu jako mravenci rodu Formica, čmeláci rodu Bombus, respektive dílčí vývojová stádia obojživelníků, jarní migrace a podobně. Cílení na biotopovou ochranu bereme jako pozitivní,“ říká Smejtek.
Nejdůležitější je ale podle specialisty odborně nastavený seznam zvláště chráněných druhů v prováděcí vyhlášce. „Za klady můžeme zmínit větší logičnost ochrany a legislativní rámec více odpovídající realitě a ohroženosti jednotlivých druhů, cílení na biotop,“ zdůrazňuje Smejtek.
V novele však stále u kategorií I. a II. zůstávají chráněni i jedinci. To zmiňují také ekologové, podle kterých novela jinými slovy zachovává ochranu biotopů, připouští nicméně možné poškození jedinců chráněných druhů ve specifických případech.
„Celoevropský systém ochrany přírody neumožňuje jednoduše někde vyhubit chráněné druhy s argumentem, že žijí ještě někde jinde. Zvláště ohrožených druhů totiž z přírody ubývá a žádné peníze nám je nevrátí,“ uvádí Jan Skalík, odborník programu Krajina Hnutí DUHA.
Opylovači mizí
Česká republika čelí v posledních desetiletích prudkému úbytku biodiverzity, ta je přitom zásadní pro kvalitu života všech na Zemi. „Každý můžeme již dnes pozorovat úbytek hmyzu včetně opylovačů, přitom na nich závisí více než 75 procent potravinářských plodin,“ informuje ministr.
Na opylovačích je závislá většina rostlin a plodin, například ovocné stromy nebo zemědělské plodiny. Jejich počet výrazně klesá zejména kvůli intenzivnímu zemědělství, pesticidům a klimatickým změnám. K ochraně opylovačů by měla přispět rozmanitost prostředí.
Opylovači
Zdroj: MŽP |
Ochrana biotopů, neboli životního prostoru rostlin a živočichů, je v současnosti obtížně vymahatelná. Naopak ochrana na úrovni jednotlivých jedinců je u mnoha podle MŽP nadbytečná. Ministerstvo zmiňuje například většinu bezobratlých či hub.
„Hospodáři a uživatelé krajiny jsou tak v trvalé právní nejistotě. Současný zákon neumožňuje dostatečně využívat nástroje pro plánování a realizaci aktivní péče o ohrožené druhy,“ vysvětluje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která mimo jiné zajišťuje přípravu a koordinaci záchranných programů pro nejvíce ohrožené druhy.
MŽP proto navrhuje oddělit v zákoně restriktivní, tedy právní oblast ochrany rostlin a živočichů, od prioritizace péče o ohrožené druhy a přírodní biotopy.
V praxi tedy půjde především o „rozvázání rukou“ většiny hospodářů v práci s krajinou. Dále také umožní veřejnosti beztrestně sbírat některé druhy hub, za jejichž sběr je nyní teoreticky možný trest v podobě pokuty.
Návrh změn nyní MŽP konzultuje s odborníky z oboru, na podzim ho představí ostatním resortům. Předložen by měl být na vládě a následně v Poslanecké sněmovně v první půlce roku 2024.
