„Jak vyplývalo i z usnesení rozhodnutí soudu, jednal pan Julius Kramarič v rozporu s advokátní etikou. Takže jsme také sáhli k nejnižší myslitelné formě satisfakce, to jest pouze konstatace porušení práva,“ řekla Českému rozhlasu - Radiožurnálu mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.
Vor v zakoněV překladu „legální zloděj“ je všemi ruskojazyčnými skupinami uznaný „koordinátor“. Má za úkol mírnit spory. Bezpečnostní informační služba už v roce 2007 uvedla, že byl „vor v zakoně“ zvolen i na území Česka (čtěte Ruské mafie si dělí Česko). Tradice těchto „kmotrů“ sahá do 30. let minulého století. Tehdy vznikala speciální kasta lidí, kteří bývali „korunováni“ na sněmech šéfů zločineckých band. „Vor v zakoně“ musel dodržovat speciální kodex, který mu například zakazoval pracovat a mít rodinu. |
Advokát Kramarič přitom žádal odškodnění ve výši přesahující 13 milionů korun, deset tisíc za každý den trestního stíhání (více o žádosti zde). „Nebudu to nijak komentovat,“ řekl iDNES.cz Kramarič na dotaz, zda se nyní odškodnění bude domáhat u soudu.
Advokát podle obžaloby v roce 2010 před začátkem procesu s údajným „vorem v zakoně“ Andranikem Soghojanem nabídl jednomu vězni půl milionu korun, když u soudu řekne, že vraždy, z nichž je viněn Soghojan, objednal a zorganizoval klíčový svědek Tagir Tarsžojev. Kramarič prý také chtěl, aby vězeň obvinil z korupce policisty, což měl dosvědčit další vězeň, kterému advokát údajně daroval drahé hodinky a půjčil 30 000 korun.
Obvodní soud předloni uznal Kramariče vinným z podplácení a uložil mu roční podmínku a zákaz výkonu činnosti advokáta na 2,5 roku, ale Městský soud v Praze rozsudek zrušil. Skutek se totiž sice podle soudu stal, ale nebyla naplněna skutková podstata trestného činu podplácení.
Městský soud zároveň Kramaričovo chování označil za neetické. Odporovalo prý zákonu o advokacii. Kvůli promlčecí lhůtě se případem nemohla zabývat advokátní komora v kárném řízení.
V kauze podalo dovolání Nejvyšší státní zastupitelství, které s verdiktem pražského městského soudu nesouhlasilo. Dovolání ale loni v září odmítl Nejvyšší soud, námitky nejvyššího žalobce označil za zjevně neopodstatněné.
