Životní a existenční minimum se podle Jurečky zvýší od 1. ledna. Zvednout se mají i přídavky na děti. Podle ministra se na tom dohodla vládní koalice. V případě přídavků je to o 30 procent.
„Předpokládáme, že vyjdeme z dat jako u předchozích valorizací. Využijeme údaje Českého statistického úřadu o růstu inflace,“ uvedl Jurečka. Koalice chce podle něj počkat na aktuální údaje. „Dnes nejsem schopen říct konkrétní hodnotu, předpokládejme ale, že to bude někde v intervalu nad pět procent,“ dodal ministr.
Minimum, které slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor, vzrostlo kvůli inflaci vzrostlo naposledy od července. Nyní pro samotného dospělého činí 4 620 korun. Pro dospělé v rodině a děti je částka nižší.
Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte činí 630, 770 či 880 korun měsíčně.
V rodinách pracujících či studujících rodičů je dávka o 500 korun vyšší, což je tedy 1 130, 1 270 či 1 380 korun měsíčně. Tato dávka má zůstat stejná.
Se zvýšením minima se rozšiřuje okruh rodin, které mohou přídavky pobírat. Zvedá se totiž hranice příjmu pro nárok na dávku. Nyní může přídavky získat například rodičovská dvojice se dvěma předškoláky s měsíčním rodinným příjmem do 43 554 korun čistého či samoživitelka s potomkem na vysoké škole s čistým příjmem do 25 738 korun.
Vláda nechce, aby vyšel před volbami najevo schodek, tvrdí Schillerová |
Navýšit přídavek na dítě doporučují experti na sociální problematiku i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle nich dávka dobře cílí na domácnosti s nižším příjmem. NERV navrhuje zvednout částky přinejmenším o 30 procent. Národní rozpočtová rada (NRR) s poskytováním pomoci v krizové situaci souhlasí. Podle ní by ale opatření měla být jednorázová či dočasná, ne trvalá. Dlouhodobé kroky by kabinet neměl kvůli rychlému zadlužování provádět bez zajištění dodatečných a dostatečných zdrojů na pokrytí nových výdajů.
Vyšší normativy pro příspěvek na bydlení
Již od tohoto října se zvýší také normativní náklady pro výpočet příspěvku na bydlení. „Sledovali jsme vývoj cen energií, elektřiny a plynu, dostali jsme zprávy od ministerstva průmyslu a obchodu, jaké jsou jejich odhady růstu ceny pro čtvrtý kvartál,“ vysvětlil Jurečka, proč ke zvýšení normativních nákladů došlo.
Uvedl také, že normativy byly speciálně navýšeny pro jedno a dvojčlenné domácnosti. „Starý normativ nám výrazně stropoval tyto obyvatele. Jsou to především senioři, vdovci či rodiče samoživitelé,“ popsal. Starými stropy podle něj bylo omezeno zhruba 40 procent těchto žadatelů.
Poukázal také na to, že na webu ministerstva práce a sociálních věcí je nově dostupná kalkulačka, podle které si mohou zájemci vypočítat, na jak vysoký příspěvek mají nárok.
Od příštího roku pak podle něj resort pracuje i na další změně, co se týče příspěvku na bydlení. Ta by podle něj měla vést k lepšímu zacílení peněz za pomoci takzvaných cenových map. Výše by se tak více odvíjela od konkrétních nákladů v jednotlivých regionech.
Neochota o dávky žádat
Pomoc v podobě cílených dávek, především příspěvku na bydlení, má představovat jedno z hlavních opatření v současné energetické krizi. Odborníci však poukazovali právě na nízkou výši normativů.
Vláda ve středu rozhodla o jejich zvýšení o dva tisíce až 4,5 tisíce korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se má zvýšit o 11 až 68 procent, nejvíce samotným lidem a dvojicím v nájmu.
Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji, ale nejvýš do normativů, a právě 30 či 35 procenty příjmu.
Změna začne platit od října. Od ledna by mělo dojít k další úpravě. Podle odhadů ministerstva práce by se výdaje na příspěvky po úpravě mohly pro letošek zvýšit o 400 milionů korun.
Problémem zůstává neochota lidí o dávky žádat. Podle dat společnosti PAQ Research tak nečiní tři čtvrtiny lidí, kteří na ně mají nárok. A to především kvůli studu a byrokracii.
