V čele přípravného výboru Liberální strany stojí dvaadvacetiletý student politologie, psychologie a matematiky Václav Linkov z Brna. Ministerstvo mu před konečným zamítnutím vrátilo žádost o registraci hned dvakrát. "Od června 1999 jsem sbíral tisíc podpisů. Nejdřív jsem musel doplnit adresy, pak odstranit drobné chyby ve stanovách. Letos v létě ministerstvo rozhodlo, že Liberální stranu nezaregistruje," uvedl Linkov.
Legalizace měkkých i tvrdých drog
Mezi nejvýraznější pasáže programu, jenž klade důraz na minimální sociální dávky či státní podpory, patří legalizace měkkých i tvrdých drog, zrušení verbálních trestných činů či důsledné potrestání komunistických zločinců. Ministerstvo odmítnutí registrace zdůvodnilo: "Cílem strany je zrušení paragrafů trestního zákona postihujících občany za jejich smýšlení a využívání svobody slova (propagace fašismu, komunismu a šíření toxikomanie). Tuto svobodu projevu je však možné podle Listiny práv a svobod omezit zákonem, jde-li o nezbytnou ochranu práv a svobod druhých či o bezpečnost státu..."
Svoboda slova pro všechny
Program usiluje o zrušení trestnosti propagace fašismu a komunismu. Chce tak rozšířit svobodu slova i na komunistické či fašistické výroky. To je podle vnitra problém: "Programový cíl strany je v rozporu se smyslem svobody projevu a práva na informace."
Nepřípustný je pro úředníky i požadavek zrušit právní kontinuitu s totalitními režimy. Laicky řečeno strana odmítá nepromlčitelnost či netrestnost činů spáchaných v minulosti například komunistickými či nacistickými zločinci. Podle úředníků by podobný požadavek ohrožoval státnost České republiky.
Strana má legitimní názory
Politolog Miroslav Mareš považuje odůvodnění za zásah do ústavně zaručené svobody sdružování. "Skutečným problémem totiž je, když o založení strany, tedy o ústavním právu, rozhoduje skupinka úředníků," míní politolog Masarykovy univerzity. "Názor Liberální strany je zcela legitimní. Nebezpečné a postižitelné je podle takového názoru až jednání, nikoliv slova. Stejný pohled mají i někteří poslanci ODS a taky tuto stranu nikdo nezakazuje. Je to liberalismus, který je naprosto běžný v Americe," upozornil politolog, podle něhož protestují proti omezování slova i němečtí Zelení.
Podle právničky Reginy Komárkové zakazuje zákon vznik stran, jež porušují ústavu, odstraňují demokratické základy státu či nemají demokratické stanovy. "Vzniknout nemají ani strany, jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek či práva a svobodu občanů."
Podle ní jsou však tato ustanovení velice obecná a měl by je vyložit Ústavní soud. "U Liberální strany není problém s nepromlčitelností trestných činů. Něco jiného je legalizace drog či zrušení verbálních činů. Postup strany by mohl vzbudit dojem vítězství extrémních skupin. Úsilí o legalizaci těchto trestných činů může být hodnoceno jako činnost ohrožující veřejný pořádek," míní Komárková.
Rozhodne Nejvyšší soud
Odvolání bude řešit Nejvyšší soud nejdříve koncem roku. "Verdikt vnitra může soud potvrdit, nebo zrušit. Liberální strana pak bude automaticky zapsána," řekla mluvčí Nejvyššího soudu Dita Válková.
