ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Jan Pešek, MF DNES

Tresty za přestupky se zpřísní. Viníky bez řidičáku to však zřejmě neodradí

  • 512
Ministerstvo dopravy vytáhlo proti pirátům silnic a chystá drastické zvýšení trestů. Novela zákona tvrději potrestá především ty, kteří za volant usednou i přes zákaz. Tresty se rovněž zpřísní i v případě projetí na červenou nebo používání mobilu.

Bez řidičáku sedl za volant začátkem října čtyřiadvacetiletý muž v Prostějově. Naboural dvě zaparkovaná auta a čtyři lidé skončili se zraněními v nemocnici. Jen pár dní před ním muž bez řidičského průkazu způsobil na Znojemsku nehodu pěti aut.

Silničních pirátů, kteří sedají za volant bez řidičáku – buď proto, že o něj kvůli přestupkům přišli, nebo ho dokonce nikdy nezískali, policie chytne každý rok na dva tisíce. Konkrétně minulý rok 2 072, o rok dřív ještě o 26 takových řidičů víc.

Ministerstvo dopravy chce proti lidem, kteří ohrožují ostatní řidiče a spolucestující, tvrdě zakročit. Připravuje proto novelu zákona, která výrazně zpřísňuje tresty. A to jak výší pokut, tak dobou zabavení řidičáku.

V současné době za řízení vozidla přes zákaz hrozí pokuta v rozmezí 25 až 50 tisíc korun, nově to bude 25 až 75 tisíc korun. Prodlouží se i doba, po kterou nebudou smět sednout za volant auta nebo řídítka motorky.

Sebraný řidičák bude těžší získat zpět

„V současné době je to jeden až dva roky, po novele zákona to bude rok a půl až tři roky,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Myslíte si, že avizované tresty odradí piráty silnic bez řidičáku od jejich jednání?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 neděle 1. prosince 2019. Anketa je uzavřena.

A komplikovanější bude i proces, jak získat sebraný řidičák zpátky. Kromě opakování autoškoly a absolvování psychologických testů budou hříšníci muset projít speciálním terapeutickým kurzem.

Obnova řidičáku sebraného za alkohol může stát i desítky tisíc

Chystaná novela však navrhuje tvrdší postihy nejen pro „recidivisty“. Vyšší pokuty budou padat například za řízení pod vlivem alkoholu či drog, překročení rychlosti nebo telefonování za volantem.

„Vyjasnili jsme si, jak se změní sankce, aby systém působil preventivně, aby rodiče připoutali svoje děti, za jízdy se netelefonovalo a nepsaly se SMS,“ uvedl ministr dopravy Vladimír Kremlík. Věří, že tvrdé tresty pomohou snížit počet pirátů silnic.

Tvrdší tresty budou padat například i za jízdu na červenou nebo za používání mobilního telefonu. Vyšší pokuty čekají i na řidiče pod vlivem drog a alkoholu. Pokud si řidič sedne za volant opilý a zastaví ho policie, hrozí mu nyní kromě jiného pokuta od dvou a půl do dvaceti tisíc korun. Podle připravované novely by měla stoupnout jak dolní hranice, a to na sedm tisíc korun, tak i ta horní, na dvacet pět tisíc.

Vyšší pokuty, tvrdší tresty. Evropa zpřísnila postihy řidičů za přestupky.

Výrazně se budou zvyšovat i pokuty za překročení povolené rychlosti. Pokud nyní řidič jede mimo obec o padesát kilometrů za hodinu rychleji, než je povoleno, hrozí mu ve správním řízení pokuta od pěti do deseti tisíc korun. Nově by to mělo být buď pět tisíc blokovou pokutou na místě, nebo sedm až dvacet pět tisíc ve správním řízení.

Nejvíc by měly stoupnout i postihy pro řidiče, kteří za volantem používají mobilní telefon. Mobil přitom nebude nutné vyloženě používat, stačí ho za volantem držet v ruce. A postih? Dva a půl tisíce hned na místě, či čtyři až deset tisíc ve správním řízení. To je výrazné zpřísnění oproti stávajícímu trestu. Dnes totiž může policista na místě udělit pokutu maximálně do tisícovky, ve správním řízení je to pouze patnáct set až dva a půl tisíce korun.

Strašák? Spíš ne, míní experti

Dopravní experti si však nejsou jistí, zda zvyšování trestů, a konkrétně těch pro řidiče bez řidičského oprávnění, bude mít kýžený účinek. Tedy že lidé bez řidičského oprávnění za volant sedat už nebudou. „Nemyslím si, že by zvýšení trestů pomohlo v případech, kdy člověk řidičské oprávnění vůbec nemá. Možná to bude fungovat v případě, že ho má zadržený a bál by se, zda ho dostane zpátky,“ konstatuje Stanislava Jakešová z Týmu silniční bezpečnosti, organizace zabývající se snižováním rizik v dopravě.

Nový bodový systém přinese velké změny, telefonování už „neukecáte

Pro přistižené řidiče, kteří autoškolou nikdy neprošli, by podle Jakešové bylo nejlepším řešením nařízení, které by jim dávalo povinnost si autoškolu dodělat.

Mimo připravovanou novelu ministerstvo uvažuje i o zavedení speciálních kurzů, kterými by lidé se zabaveným řidičákem měli před jeho navrácením projít. „Ministerstvo dopravy uvažuje o zavedení rehabilitačních programů pro řidiče. Projednává se několik možností a je třeba pevně definovat cílovou skupinu řidičů, pro kterou by kurzy byly určeny a kteří by je museli absolvovat,“ podotkl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Ročně v Česku přijde o řidičské oprávnění bezmála čtyřicet tisíc motoristů. Nyní vybodovaným šoférům k návratu za volant stačí splnit psychologické testy a absolvovat přezkoušení v autoškole. Nově by si pomocí terapeutického kurzu měli změnit návyky při řízení tak, aby už opakovaně dopravní předpisy neporušovali. Všech by se ale zvažovaná procedura týkat neměla. Povinná by byla třeba pro řidiče, kteří páchají přestupky opakovaně.

24 hodin terapie s dopravním psychologem

Konkrétně kurz, o kterém ministerstvo uvažuje, už v pilotní verzi v Česku funguje. Dosud jej navštívilo kolem pěti set řidičů. Trvá dohromady čtyřiadvacet hodin, během kterých se účastníci v několika sezeních setkávají s dopravními psychology, přičemž absolvují terapeutická cvičení.

Výsledky jsou vesměs pozitivní. Recidiva problémového chování za volantem u absolventů měla klesnout až o pětaosmdesát procent.

Pro koho bude kurz povinný a zdali ho ministerstvo vůbec zavede, zatím není jasné. Na studii, která by jeho zavedení měla předcházet, se totiž stále pracuje. Ministerstvo na ní spolupracuje s Centrem dopravního výzkumu a hotová by měla být do konce roku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video