(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Plaga navrhne zavedení minimálního počtu bodů pro přijetí na střední

  • 38
Ministr školství Robert Plaga (ANO) připraví do několika týdnů návrh, jak by mohlo vypadat bodování při přijímacích zkouškách na střední školy. Stanovení minimální bodové hranice pro přijetí do maturitních oborů požadují kraje. Navrhované kroky pro zavedení by měla 19. listopadu projednat tripartita.

„Otevřeli jsme téma nepodkročitelného bodového minima, které by bylo na vstupu u přijímacích zkoušek. Vydefinujeme přesně, které kroky je potřeba udělat (pro zavedení),“ řekl v pondělí po jednání celostátní tripartity s krajskými tripartitami Plaga. Podle něj návrh postupu vznikne po jednání s kraji o jejich představě do pár týdnů.

Plaga přitom před několika týdny Radiožurnálu řekl, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. 

I když se v Česku dělají od loňska na všechny maturitní obory jednotné přijímací zkoušky, o přijetí žáků rozhodují ředitelé jednotlivých škol. Asociace krajů s tím nesouhlasí. Podle ní je tak možné vzít i uchazeče, kteří nemají pro studium předpoklady. Úroveň vzdělávání se pak podle krajů snižuje a zhoršují se výsledky u maturit. To ve své zprávě uvedla už dřív i Česká školní inspekce. 

Mnoho ředitelů škol tvrdí, že jsou jednotné přijímačky administrativně náročné a bez centrálně stanoveného minima bodů pro přijetí nemají smysl. Bodová hranice by podle hejtmanů odstranila i rozdíly v přijímání na krajské či soukromé školy.

Ministr řekl, že jeho úřad na zavedení takzvaného cut-off score, tedy bodové hranice pro úspěšné složení zkoušky, začne pracovat. Sestaví plán kroků, které je potřeba připravit a podniknout.

S návrhem nesouhlasí sdružení učitelů Pedagogická komora. „Jsme proti omezování pravomocí ředitelů středních škol vybírat si své budoucí žáky. Plánované stanovení nepodkročitelného minima u testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu,“ sdělil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.

Přijímací zkoušky podle něj nebyly tak striktní ani před rokem 1989. „Žák mohl být přijat na střední školu i bez absolvování testů, když byl úspěšný v olympiádě z matematiky nebo měl výborný prospěch,“ dodal. 

Seriál Přijímačky na SŠ

Studium zdarma by se mělo odpracovat, míní Čunek

Celostátní tripartita se zástupci krajských tripartit jednala i o takzvaném duálním vzdělávání, tedy o propojení středních škol s firmami. „Je dobrá zpráva, že vzrostl zájem o technické obory. Konečně je snad vidět světlo na konci tunelu,“ řekl Plaga.

Po propojení teorie s praxí volali léta zaměstnavatelé. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka Česko prvky duálního vzdělávání používá. Pilotní projekty s praxemi pro studenty v podnicích má Moravskoslezský, Zlínský či Olomoucký kraj, uvedl Hanák.

Podle zlínského hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by učni, kteří se učí ve firmách a mají tam praxi, neměli mít možnost po ukončení školy z podniku „jen tak odejít“ a museli by pro něj určitou dobu pracovat. Podobně by to mělo být třeba i u absolventů medicíny. Za to, že v České republice vystudovali bezplatně, by měli pro stát něco odpracovat, míní Čunek.

S tím nesouhlasí odbory. „Nucené práce už byly zrušeny. Je nerealistické, aby si někdo něco odpracovával,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Řekl, že by učni měli ve firmách, v nichž se připravují, dostávat i pracovní smlouvy. Po skončení učiliště by v práci pak pokračovali. Podle Středuly by dobrá a zajištěná práce byla motivací k tomu, aby mladí o obory stáli.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video