Ústavní právník Jan Kysela.

Ústavní právník Jan Kysela. | foto: Profimedia.cz

Ústavní právník: Sněmovna nemůže rozhodnout o Zemanovi dřív než 8. listopadu

  • 165
Předseda Senátu Miloš Vystrčil v pondělí v podvečer oznámil, že prezident Miloš Zeman není způsobilý vykonávat svůj úřad. Podkladem k tomu byla zpráva Ústřední vojenské nemocnice, kde je Zeman hospitalizován. Podle Vystrčila je prezident dočasně indisponován k výkonu svého povolání, a tak budou Senát i Sněmovna hlasovat o aktivaci článku 66 Ústavy ČR. Ústavní právník Jan Kysela pro iDNES.cz objasňuje, co bude nyní následovat.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil informoval o tom, že Senát bude hlasovat o aktivaci ústavního článku 66 o zbavení prezidenta pravomocí. Kdo všechno a v jakém počtu musí hlasovat pro to, aby došlo k jeho aktivaci?
Jsou to většiny jak v Senátu, tak ve Sněmovně. Záleží na tom, kolik jich přijde, ale pakliže jich přijde plný počet, tak potom by to bylo v případě senátu 41 a v případě sněmovny 101 hlasů.

Staré Sněmovně končí mandát tento týden ve čtvrtek a nová je svolaná až na 8. listopadu. Kdy tak může Sněmovna o ústavním článku hlasovat? Je možné, aby se poslanci sešli dříve? 
V případě nové Sněmovny se to nedá posunout. Bylo by to možné jenom za předpokladu, kdy by prezidentovo rozhodnutí o svolání zasedání neznělo na 8. listopad, ale na nějaký časnější termín. 

Jelikož nebyl zvolen časnější termín, tak se Poslanecká sněmovna dříve sejít nemůže. V mezidobí pochopitelně může dojít k usnesení Senátu, k němuž se sněmovna připojí 8. nebo 9. listopadu. Tím, že bude přijato druhé usnesení v pořadí, nastane ten samotný úkon. To znamená převedení pravomocí prezidenta republiky na náhradníky.

Současný předseda Sněmovny Vondráček ale brzy nebude předsedou a i premiér Babiš ve funkci končí. Kdo tedy převezme prezidentovu agendu? 
Pan Vondráček předsedou nové Sněmovny nebude, ale poslanci si zvolí nového. Protože bez jeho zvolení by vznikl problém, kdy není možné sněmovní schůzi ukončit. Tím pádem by byl problém i s podáním demise vlády, což si nesporně většina ve Sněmovně nepřeje. 

V té chvíli tak pravomoci přejdou na nového předsedu Sněmovny a také na stále ještě premiéra Andreje Babiše. Ten podá demisi až po ustavující schůzi Sněmovny, nicméně i premiér v demisi je náhradníkem prezidenta.

A jak dlouho může být Andrej Babiš náhradníkem?
Dokud nebude jmenován nový předseda vlády se svou vládou. 

Myslel článek 66 i na to, jak dlouho může někdo prezidenta republiky zastupovat, nebo tím někdo bude pověřen do doby, než lékaři rozhodnou o znovunabytí způsobilosti Miloše Zemana?
Rozhodnutí lékařů by nestačilo, protože podstatné jsou usnesení komor Parlamentu, takže ve chvíli, kdy by na tuhle zprávu z lékařského prostředí obě komory reagovaly tím, že zruší svoje původní rozhodnutí, potom se prezident republiky vrací k výkonu pravomocí. 

Zeman není schopen vykonávat funkci, Senát začne řešit odebrání pravomocí

Když by komory nereagovaly a prezident republiky měl pocit, že už je dostatečně vitální a aktivní, může se obrátit na Ústavní soud, aby byla rozhodnutí zrušena. Když se nestane ani jedno, ani druhé, potom pokud budou trvat závažné důvody bránící výkonu úřadu, bude trvat náhradní výkon. Ledaže se prezident republiky vzdá funkce, zemře, nebo mu uplyne funkční období, což je v břenu 2023.

Takže do té doby může být zastupován někým jiným.
Ano, není to časově zastropováno, je to vázáno na ty důvody. Dokud důvody trvají ve vědomí poslanců a senátorů, je to moment, který znamená stanovení náhradního výkonu funkcí.

Prezidentovy pravomoci převezmou premiér a šéfové Parlamentu, říká článek 66

Co všechno prezidentův náhradník, ze začátku premiér Babiš, může za prezidenta vykonávat?
U předsedy vlády přecházejí všechny kontrasignové pravomoce prezidenta republiky s výjimkou jmenování generálů, což je právě vrchní velení ozbrojeným silám, které se častokrát připomíná. 

Nebo to může být ratifikace mezinárodních smluv či jmenování soudců. Těch je nyní poměrně početná skupina. Nebo to můžou být věci s přijímáním a pověřováním velvyslancům.

Další skupina kompetencí přejde na předsedu Poslanecké sněmovny, to jsou ty, které se opírají o článek 62 (např. svolání zasedání Sněmovny, pozn. red.), takže nevyžadují kontrasignaci a některé nepřecházejí na nikoho.

Z těch kontrasignových nepřechází na nikoho jmenování generálů a jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, prezidenta či viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. A na nikoho nepřechází vetování zákonů, to je čistě prezidentské. A z části nepřechází ani milosti.

Šéf Senátu Miloš Vystrčil sdělil, že ÚVN informovala o svém rozhodnutí, že prezident není schopný nyní vykonávat svoji agendu, kancléře Hradu Vratislava Mynáře už 13. října. Může dojít ke zpětnému přezkumu prezidentových rozhodnutí k tomuto datu či po něm?
Rozhodnutí je prospektivní, to míří do budoucna, nikoliv do minulosti. Proto je dost podstatné, pokud existuje podezření, že prezident republiky rozhodoval, aniž by byl způsobilý rozhodovat, o tom mluvit. 

Aby se zabránilo, že se v těch polostínech, ve kterých se pohybuje Kancelář prezidenta republiky, začala objevovat další rozhodnutí, o nichž bude pochybné, kdo je vlastně udělal. Jako jsou například rozhodnutí o milostech.

Na Hrad míří trestní oznámení. Panují pochyby, zda je Zemanův podpis pravý

A je pak možné zpětně tato rozhodnutí napadnout?
Pakliže nebudou žádná další rozhodnutí navazovat, tak to nebudeme muset řešit. V případě, že by se něco objevilo, tak to bude samozřejmě tvrdý oříšek, protože u spousty těch aktů se právní přezkum nepředpokládá. 

Ale pokud by bylo podezření, že došlo ke zneužívání jedné osoby jinou osobou, tak by se objevovaly možnosti, jestli by nemohlo dojít k trestnímu stíhání za přisvojování pravomoci orgánu, kterým oni nejsou. 

Třeba že ovládají prezidenta republiky, nebo že může dojít k falšování nebo padělání veřejné listiny, takže tam bychom se pak nepohybovali primárně ve sféře přezkumu těch aktů, ale ve sféře trestní odpovědnosti osob, které by se účastnily věcí, kterých by se účastnit neměly.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video