Podle Vondráška je nutné nárůst dávat do kontextu celoevropského vývoje, došlo podle něj totiž k významnému nárůstu migrace do Evropské unie. Čísla také ovlivnila pandemie nemoci covid-19, zahrnují totiž i cizince, kteří vstoupili do České republiky legálně, ale nesplnili protiepidemická nařízení.
„Číslo se zdá opravdu vysoké, protože v roce 2015, kdy byla větší migrační krize, bylo zaznamenáno zhruba 8 500 lidí, ale je zde potřeba velmi zdůraznit, že se jednalo o nárůst z důvodu mimořádných ochranných opatření vydávaných ministerstvem zdravotnictví, které upravují vstup a pobyt na území České republiky,“ řekl Majer. „V mnoha případech se jednalo o cizince, kteří přijeli na území ČR oprávněně, ale nesplnili podmínky ministerstva zdravotnictví, a proto jsme je museli řešit,“ dodal.
„Byť ta čísla jsou vysoká, tak jsme v souvislosti s nelegální migrací v roce 2021 nezaznamenali žádná významná bezpečnostní rizika pro vnitřní pořádek v České republice, migrace se ani nepromítla do trestné činnosti na území České republiky,“ řekl Vondrášek.
Naprostou většinu cizinců, konkrétně 10 835, policie odhalila ve vnitrozemí, tedy při nelegálním pobytu, nelegálním zaměstnávání či právě při porušování opatření proti šíření nemoci covid-19. Proti roku 2020 jich bylo o 4 190 více. Počet lidí zadržených na vnější schengenské hranici, tedy na mezinárodních letištích, loni naopak meziročně klesl o 113 na 335 lidí.
Policie loni také zajistila 1 330 běženců, kteří se chtěli přes Česko dostat do jiné země. Proti roku 2020 jich přibylo 844. Nejčastěji šlo o Afghánce a Syřany, nejvíce směřovali do Německa.
Počet cizinců, kteří se v Česku zdržovali nelegálně stoupá od roku 2017. Nejvyšší však dosud byl v roce 2015, kdy v Evropě kulminovala migrační krize. Tehdy policie odhalila při nelegální migraci 8 563 cizinců.
Legálně v Česku k poslednímu prosinci loňského roku pobývalo 660 849 cizinců, nejvíce jich bylo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Nejčastěji pocházeli z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska a Rumunska.
