Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: David Neff, MAFRA

Mění se pravidla exekucí. Dlužníkům zůstane víc peněz, avšak asi ne chudým

  • 125
Nová pravidla dají šanci lidem zbavit se svých dluhů. Začíná platit vládní nařízení, které zvyšuje dlužníkům tzv. nezabavitelnou částku. Její hranice se pro člověka bez rodiny posunula z 16 072 korun na 25 715 korun. Mění se také pravidla oddlužení. Ministerstvo spravedlnosti si od toho slibuje hlavně omezení práce na černo. Experti jsou k návrhu skeptičtí.

Pravidla oddlužení mění insolvenční novela. Podle ní jsou možné dvě varianty oddlužení. 

Stáří v problémech. Důchodců v exekuci přibylo více než čtyřikrát

Lidé mohou buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by to bylo méně než 30 procent, rozhodoval by soud. Musel by posuzovat, jak se dlužník snažil. Senioři mají pravidla oddlužení mírnější, bez dluhů by mohli být do tří let.

Zvyšuje se částka, která dlužníkům při splácení dluhů může zůstat. Ministerstvo spravedlnosti, které nařízení připravilo, si od změny slibuje omezení práce na černo a zvýšení ochoty přijmout lépe placené místo.

„Spodní hranice nezabavitelné částky zůstává stejná. To, co se mění, je pásmo, ze kterého je vám strhávána jedna nebo dvě třetiny, pokud máte přednostní nebo nepřednostní pohledávky. Toto pásmo se teď zdvojnásobuje. Začne se tedy vyplácet vydělávat od 16 tisíc do 25 tisíc korun,“ řekl analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.

V Česku je to pandemie

Odborníci na sociální problematiku označují velký počet exekucí za pandemii a zásadní překážku v zaměstnávání. Předlužení považují za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů Česka.

Mapa bankrotů 2018

Celkově je podle Exekutorské komory v Česku v exekuci přes 800 tisíc lidí a v osobním bankrotu podle nové mapy 114 tisíc lidí.

Dlužníkovi ale musí zůstat dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednoho člověka v nájmu ve městě od 50 tisíc do 100 tisíc obyvatel. Letos je to 6 429 korun. Za každého vyživovaného člověka se připočítává čtvrtina této částky, tedy 1 607 korun. Neomezeně se sráží nad sumu ve výši součtu životního minima a normativních nákladů, což bylo dosud 9 643 korun. Nařízení tuto částku zdvojnásobuje na 19 286 korun.

„Například u dlužníka se ženou a dvěma dětmi, který má čistý příjem 20 tisíc korun, činí nezabavitelné minimum 11 250 korun. Po odečtení této částky z výdělku zůstane 8750 korun, což je méně než stanovená hranice pro neomezené srážky. Strhává se tedy jen část.“

Stanovené hranice slouží pro vypočítání srážek ze mzdy. Například u dlužníka se ženou a dvěma dětmi, který má čistý příjem 20 tisíc korun, činí nezabavitelné minimum 11 250 korun. Po odečtení této částky z výdělku zůstane 8 750 korun, což je méně než stanovená hranice pro neomezené srážky. Strhává se tedy jen část. 

Při čistém příjmu 30 000 korun zůstane po odpočtu nezabavitelného rodinného minima 11 250 korun pak 18 750 korun. Z částky nad 9 643 korun se zatím strhlo vše, pod ní část. Nyní zbytek příjmu po odpočtu minima bude nižší než nová hranice 19 286 korun. Dlužníkovi by se tak strhla část a mohlo by mu zůstat ještě aspoň 6 428 korun. Dosud to bylo jen 3214 korun.

Dluhy se musí platit, i když soud zruší exekuci, varují exekutoři

Experti mají výhrady

Podle některých odborníků změna pomůže jen lidem s vyšším příjmem a situaci chudých nezlepší. Zvednout by se měla spíš základní nezabavitelná částka, která by měla vycházet ze skutečných nákladů na bydlení, ne z normativů, sdělila už dřív vedoucí výzkumného týmu Centra pro společenské otázky (SPOT) Lucie Trlifajová.

Experti a někteří politici mají výhrady i k podobě insolvenční novely. Obávají se třeba toho, že by snahu dlužníka při nesplacení stanovené částky měl posuzovat soud. Soudy po republice totiž rozhodují v podobných záležitostech často různě. Někde by tedy dlužníci mohli po pěti letech uspět, jinde by jejich snahu soudci uznat nemuseli.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video