ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Škola do praxe nepřipraví, děsí nás papírování, vadí budoucím lékařům

  • 51
Drtivá většina studentů lékařských fakult v Česku se necítí připravena na vstup do praxe. Budoucí zdravotníci mají obavy z administrativy i z práce s informačními systémy. Z průzkumu Medici 2020, který se uskutečnil mezi studenty osmi lékařských fakult, také vyplývá, že až deset procent mediků nechce být zaměstnána v českém zdravotnictví.

Podle Martina Kočího, předsedy Mladých lékařů, který za průzkumem stojí, se jedná o unikátní projekt, který zatím v Česku nebyl uskutečněn. 

„Dosud neexistoval průzkum, který by systematicky mapoval připravenost mediků čtvrtých až šestých ročníků lékařských fakult na výkon lékařské profese. Tato zpětná vazba je však nesmírně důležitá jak pro samotné fakulty, tak pro celé zdravotnictví,” popsal Kočí.

Výsledky průzkumu ukazují, že až 80 procent studentů šestých ročníků, tedy i letošních absolventů lékařských fakult, nemá pocit, že by byli připraveni na první rok své klinické praxe. Jedním z hlavních důvodů, proč tomu tak je, je zejména neznalost práce se zdravotnickou dokumentací.

Připravenost studentů šestého ročníku na úkony

Strach z papírování

Většina studentů také uvedla, že se bojí informačních systémů nemocnic, 82 procent děsí “papírování”. Medici také mají obavy z předepisování léků, 69 procent studentů se bojí převazování a ošetření ran. Naopak 93 procent mediků uvedlo, že by zvládli vyšetřit své pacienty.

„Ptali jsme se, proč se studenti necítí připraveni na praxi. Uvedli řadu důvodů, jmenovali nedostatek zpětné vazby, přílišné zaměření na teorii a nedostatečné procvičování dovedností nebo dokonce žádnou praktickou zkušenost z některých oblastí medicíny. Téměř polovina studentů šestého ročníku například uvedla, že nikdy při povinné výuce neošetřila nekomplikovanou chirurgickou ránu s následnou kontrolou lékaře. Alarmujících 60 procent respondentů zaškrtlo, že je vyučující téměř nikdy nesleduje a nekontroluje, jak vyšetřují pacienta,“ popsal Kočí.

Počet samostatně provedených úkonů v rámci povinné výuky s následnou kontrolou lékaře, studenti 6. ročníku

Průzkum také ukázal, že polovina respondentů provedla méně než čtyři cvičné resuscitace na figuríně. „To je opravdu velmi málo,” řekl Kočí. 

Hodnocení studentů šestého ročníku k času strávenému danými formami výuky

Zejména kvůli nedostatku praktických zkušeností ze škol 70 procent studentů šestých ročníků uvedlo, že kromě studia se věnovali i dobrovolné praxi. A přes 80 procent dodalo, že praxe měla zásadní nebo spíše velký vliv na rozvoj jejich klinických dovedností. 

Pomoci studentům s větší mírou praktických zkušeností před nástupem do praxe má nově například simulační centrum neboli cvičná nemocnice, která bude od října k dispozici studentům Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.  

Kam se ztrácí lékaři?

Medici hrotí biflování a problémy tají, upozorňuje projekt proti vyhoření

Deset procent respondentů se chystá po ukončení lékařské fakulty nenastoupit do českého zdravotního systému, jinými slovy tedy neabsolvovat specializační vzdělávání v České republice. Plánují zamířit například do Německa. Nejčastějšími důvody odchodu do zahraničí jsou negativní zkušenosti s českým zdravotním systémem či vidina vyšší kvality vzdělávání. 

V Česku přitom chybí podle České lékařské komory okolo dvou až tří tisíc doktorů. Za deset let nebude mít pacienty kdo léčit, varují odborníci. Českým lékařům je navíc v průměru 48 let a z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že do roku 2030 bude až třetina všech doktorů v důchodovém věku.

Důvody k odchodu na celou délku specializačního vzdělávání do zahraničí

Podle Kočího je však nejvíce alarmující skutečnost, že v některých krajích nebudou mít v budoucnu dostatek lékařů. „Mapovali jsme, odkud studenti přicházejí studovat lékařskou fakultu, z jakého jsou kraje. A měřili jsme jejich zájem vrátit se do něj. Sledovali jsme, kam se chtějí po škole vydat. A například v Karlovarském kraji se ukázalo, že z 19 lidí, co uvádí, že tam mají trvalý pobyt, se do kraje chtějí vrátit pouze dva. To je kritické,“ popsal. 

Studenti tak spíše chtějí zůstávat v krajích, kde studovali, nebo se koncentrují do velkých měst. „Nikdo nechce jít pracovat do okrajových částí republiky. To ale znamená, že do deseti let tam vůbec nemusí být dostupná péče v některých zdravotnických oborech. To je pro zdravotnictví alarmující,“ dodal Kočí. 

Představa vysokého platu

Studenti a absolventi uvedli, že mají nejvíce zájem o všeobecné praktické lékařství. Kromě něj jeví medici velký zájem o pediatrii a anesteziologii a intenzivní medicínu.

Průzkum také ukázal, že při volbě místa, kde chtějí medici po atestaci setrvat, nehraje plat tak velkou roli, jako spíše vztahy na pracovišti a dobrý školitel. Za přiměřený nástupní čistý plat bez služeb a příplatků považují medici přibližně 35 tisíc korun. Realita je ovšem taková, že průměrný plat nastupujícího lékaře je přibližně o 13 000 korun nižší.

„Cítím se být připravena na vykonávání oboru, který jsem si vybrala, ale jen díky tomu, že již 1,5 roku z vlastní iniciativy navštěvuji nemocniční oddělení a soukromá pracoviště.“

z dotazníku Mladých lékařů

Mladí lékaři oslovili 4 575 studentů, odpovědi získali od 1 400 z nich. Kromě Čechů odpovídali také zahraniční studenti ze Slovenska, Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Medici odpovídali v online dotazníku od července do poloviny srpna. Výsledky průzkumu chce spolek prodiskutovat s ministerstvem zdravotnictví, ale i s jednotlivými lékařskými fakultami, které závěry šetření dostaly také.

„Naším cílem není říkat, že výuka na lékařských fakultách je špatná, nebo dobrá. Je prostě taková jaká je z historických, finančních a organizačních důvodů. Ale to, jaká je, dopadá na vás, jako na pacienta. A my chceme, aby naše zdravotnictví bylo co nejlepší,“ dodal Kočí.

Spolek Mladí lékaři je nezávislá a dobrovolnická iniciativa. Členy spolku jsou především lékaři ve specializační přípravě, studenti posledních ročníků lékařských fakult, ale také atestovaní lékaři.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video