„Podzimní výsadba stromů je v plném proudu, a to platí i pro město Hulín na Zlínsku. Díky padesátitisícovému příspěvku nadace ČEZ vysadili místní alej deseti lip.“
Tato zpráva byla předložena tisícovce studentů. Pouze polovina z nich poznala, že se jedná o komerční sdělení, nikoliv o zpravodajskou zprávu. Studenti měli také porovnat dvě zprávy z dezinformačního a zpravodajského portálu. Dezinformační zprávu odhalila opět jen polovina studentů.
Z výzkumu tak vyplývá, že žákům dělá potíže kriticky posuzovat mediální sdělení. Kromě toho však také nevědí, jaká média jsou veřejnoprávní. Mnozí za ně označili komerční televize i rádia. Například Parlamentnilisty.cz považuje za veřejnoprávní médium (nebo neví, zda jím je, či není) 57 procent žáků.
„Na otázku, zda žáci znají nějaké dezinformační weby, odpovědělo pouze třicet procent žáků kladně. Za dezinformační označovali nejčastěji Parlamentní listy, Aeronet nebo Sputnik. Zároveň 88 procent žáků uvedlo, že se s nepravdivými zprávami na internetu setkávají,“ uvedla koordinátorka projektu Táňa Abrhámová.
Podle ředitele Jednoho světa na školách Karla Strachoty selhal v mediálním vzdělávání stát.
„Nebyla pojmenována jeho důležitost, chybí podmínky pro efektivní zahrnutí do výuky, vyučujícím se nedostává podpory. Politici si zřejmě uvědomují, že s méně mediálně vzdělanými občany se snadněji manipuluje. Plošné útoky na média, kterých v poslední době přibývá, jsou útoky na demokracii. Stejně tak opomíjení významu mediálního vzdělávání vede k jejímu oslabování,“ uvedl Strachota.
Na mediální výchovu chybí prostor
Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu lidská práva a petice už o mediální výchově diskutoval třikrát, naposledy v pondělí. Shodl se, že v ní zaostáváme za ostatními zeměmi.
Ministerstvo školství chystá revizi rámcově vzdělávacích programů a právě mediální vzdělávání a podpora rozvoje mediální gramotnosti bude také předmětem revize.
Podle staršího výzkumu Jednoho světa na školách vyplývá, že pětina studentů má méně než čtyři vyučovací hodiny mediální výchovy za celé středoškolské studium. Třetina studentů pak stráví s tématy mediální výchovy méně než deset vyučovacích hodin.
„Otázka přidání hodin je velmi těžká, času je málo, není, kde brát, natož hodiny přidávat. Věřím, že se najde nějaká časová rezerva na všechny potřebné prvky včetně mediální výchovy,“ sdělil iDNES.cz ředitel odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání Jaroslav Faltýn.
„Můj názor je, že mediální výchova by měla být rozpracována do různých předmětů, možná právě pro to, že dosud byla brána jako samostatné průřezové téma, možná zůstávala stranou zájmu pro řady škol i dodavatele učebnic,“ dodal.
Mediální výchova je od roku 2007 ukotvena v Rámcových vzdělávacích programech, které jsou pro školy závazné. Podle dřívějšího šetření Jednoho světa na školách z roku 2017 absolvují žáci na 54 procent středních škol za celé studium méně než 10 hodin mediální výchovy.
