Martin Mesršmíd přišel do státních služeb ze soukromého sektoru, pracoval například jako šéf inovací ve společnosti Avast. Rozdíly mezi oběma sférami ho šokovaly. „Je to pro mě nový svět. Ale zároveň je to pro mě také výzva, něco velmi zajímavého. A naplňuje mě to vrchovatou měrou.“
„Setkávám se s úplně jiným způsobem uvažování. Třeba ve státní sféře platí tohle: co není zákonem výslovně dovoleno, tak to je zakázáno. To je úplný opak oproti svobodě, kterou člověk má v soukromé sféře, kde co není zakázáno, je povoleno,“ popisuje šéf DIA.
Musí se změnit filozofie státu
„Prostě abychom mohli na něčem začít pracovat, tak musíme nejdříve změnit legislativu, která nám umožní tuto věc dělat. To je filozofická změna uvažování. A druhou věcí je nemožnost odměnit člověka za dobrý výkon. Teoreticky bych měl mít nějaký rozpočet na odměny. Ale ten je ve skutečnosti směšný,“ pokračuje Mesršmíd.
Právě kvůli nízkému ohodnocení skutečných IT expertů ve vládních službách se stát potýká s obrovským nedostatkem těchto odborníků. „Obrovsky se rozevírají nůžky v platech vůči komerční sféře. Ale stát přece naopak potřebuje ty nejlepší talenty, aby pro něj tito lidé mohli pracovat.“
„Uvedu vám příklad. Státní správa většinu věcí řeší přes externí dodavatele. A teď si představte, že proti sobě na jedné straně stojí státní úředník, zaměstnanec IT oddělení, který má plat třeba 50 tisíc hrubého a ten má proti sobě při jednání s dodavatelskou soukromou firmou tři experty, z nichž každý bere 150 tisíc korun. A teď se mají domluvit. Samozřejmě je jasné, že úředník tahá za kratší konec.“
„No a pořád je pro mě určitým šokem spisová služba, což je jádro každého úřadu. To je systém na oběh dokumentů a pro mě je to ztělesnění byrokracie,“ říká ředitel s tím, že stále existuje papírový oběh všech dokumentů.
Pomalá digitalizace Česka
A jak se i přes tato problémy daří digitalizovat Česko? „Zatím to není dobré,“ myslí si Martin Mesršmíd, jehož Digitální a informační agentura převzala od ministerstva vnitra agendu, jako třeba datové schránky, Czech POINT nebo základní registry.
Česko už se digitalizovalo v devadesátých letech. Tehdy vznikly pomyslné ostrovy digitalizace na jednotlivých ministerstvech, vznikly vnitřní informační systémy a všechny údaje do nich byly vedle klasické papírové formy ukládány i elektronicky.
Stát má tedy všechna klíčová data o svých občanech v digitální formě. „Bohužel však tyto systémy nejsou propojeny mezi sebou,“ řekl v Rozstřelu Mesršmíd. „A právě jednou z rolí Digitální a informační agentury je tyto systémy propojit. Umožnit to, metodicky to podpořit a následně to i vynutit.“
„A to se děje prostřednictvím něčeho, čemu říkáme informační systém, sdílená služba. Jde o unifikované rozhraní. Prostě když se dva úřady chtějí propojit, tak aby se nepropojily jen mezi sebou, ale aby toto propojení bylo využitelné i pro ostatní úřady, aby každý mohl čerpat od každého,“ vysvětluje ředitel.
Cílem je, aby občan nemusel izolovaně žádat o informace na jednotlivých ministerstvech zvlášť, ale aby si ve sdíleném systému mohlo například ministerstvo financí stáhnout informace z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Digitalizace je jen desetiprocentní
To ulehčí například podávání daňového přiznání, které by se tak mohlo zjednodušeně propojit i s ČSSZ a VZP a například osoby samostatně výdělečně činné by nemusely složitě vyplňovat samostatné formuláře.
Martin Mesršmíd pak čelil otázce, jestli se tento systém nějak významně přiblíží modelu „daně na jedno kliknutí“. „Víte, daňové přiznání někdy může být extrémně komplikované, ale kdybychom vzali zhruba osmdesát procent běžných občanů, kteří mají poměrně jednoduché daňové přiznání, třeba souběh dvou prací nebo zaměstnání a vedle toho například dohodu, tak jsem přesvědčen, že něco takového je myslitelné už v roce 2027.“
Bartoš: Státní domény pod jednou adresou se i lépe chrání před útoky |
Ale k tomu je prý ještě dlouhá cesta. Co se dokončení systému digitalizace týče, je na tom totiž Česká republika velmi špatně. V evropském srovnání jsme na tom téměř nejhůře. „Zatím je propojeno jen deset procent všech služeb. Nemáme z toho radost a snažíme se působit tak, aby se vše propojovalo.“
A jaké konkrétní úkoly před sebou DIA má? „Teď je pro nás důležité naplnit zákon o právu na digitální služby, což je poměrně zásadní. Nejpozději v únoru 2025 bude mít každý občan nárok činit veškeré úkony vůči státu digitálně.“
„Druhý projekt v oblasti digitalizace je registr zastoupení, který například umožní rodičům činit digitální úkony za svoje děti. Nebo abych například mohl za někoho jiného činit konkrétní úřední úkon, jako třeba přepsat automobil,“ vysvětluje Mesršmíd, podle kterého to lidem zásadně ulehčí život. Fungovat by mohl od července 2024.
eDokladovka jako předskokan
Dalším rozsáhlým projektem bude digitální peněženka – eDokladovka. Ta má sloužit pro identifikaci lidí prostřednictvím mobilního telefonu místo klasického plastového občanského průkazu. Fungovat by měla od ledna příštího roku.
„Má sloužit jako předskokan evropské digitální peněženky. Ta nás ochrání před tím, aby naše digitální identita byla rozházená mezi různými online službami. Téměř všichni například používáme účty několika velkých firem typu Google, Facebook, Microsoft a podobně. A tyto účty reprezentují naši digitální identitu a pomocí nich se federalizovaně hlásíme do jiných služeb,“ konstatuje ředitel.
Blíží se eDokladovka. Česko za rok spustí digitální peněženku |
„Ale dá se říct, že vlastnictvím tohoto účtu nad námi někdo má nějakou kontrolu, konkrétně tyto velké firmy. No a my chceme tuto kontrolu zpátky, a to právě řeší evropská digitální peněženka. Tím, že budete mít svoji identitu na svém vlastním zařízení a budete mít absolutní kontrolu nad tím, kde a jak tuto identitu prezentujete, budete v daleko lepší situaci, než když máte někde účet, do kterého se přihlašujete heslem. A přitom se ze stejného účtu hlásíte i do nějakého e-shopu,“ uzavírá Mesršmíd.
Která ministerstva jsou v digitalizaci premiantem a která se jí naopak brání? Co je největší brzdou digitalizace v Česku? A jak ovlivní chod DIA konsolidační balíček? I na to odpovídal ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd v Rozstřelu.
