Prezident Miloš Zeman se na Žofínském fóru nechal slyšet, že Česká republika má nejvíce kulturních antropologů na milion lidí na světě. Dal tím najevo skepsi vůči oboru, v němž nechce profesorem jmenovat Martina C. Putnu.
Spor o jmenování Martina C. PutnyPREZIDENT: Váhání s udělením titulu PLAKÁT: Putna na pochodu homosexuálů KLAUS: Zeman má právo nejmenovat REAKCE: Zeman se chová jak Gottwald PROTESTY: Studenti chtějí protestovat |
Vybral si tedy Putna "špatný" obor? Nebo ho špatně vykonává?
Bez ohledu na prezidentovu citaci přibývá profesorů sociální a kulturní antropologie v Česku jen velmi pomalu. Od začátku roku 1999 získal nejvyšší akademický titul v tomto oboru pouze Václav Matoušek (úplné seznamy jmenovaných profesorů najdete zde). Putna by tedy byl druhým jmenovaným profesorem tohoto oboru za čtrnáct let, během nichž prezidenti jmenovali 2 058 nových profesorů.
Putnova odborná činnost jde tak jako u prakticky všech akademiků mimo hlavní mediální proud. Od roku 1990, od kdy veřejně publikuje, napsal přes osm desítek studií v časopisech a sbornících a čtrnáct knih. Jeho činnost v oblasti kulturní a sociální antropologie, tedy vědy zkoumající vznik a vývoj kultur, rozdíly mezi nimi a to, jak lidé kulturám rozumějí, je v odborných kruzích respektována.
"Martina Putnu znám osobně z dob stávkového výboru a zdálky sleduji jeho odbornou i publicistickou činnost. Připadá mi jako vzorová pro to, jak má vypadat činnost profesora," řekl MF DNES rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Odvolává se na to, jak Putnovu odbornou činnost hodnotí Univerzita Karlova jako instituce. Podle té podmínky pro jmenování profesorem splnil.
Martin C. PutnaNarodil se 30. května 1968 v Písku. Před listopadem 1989 konvertoval ke katolictví, věnoval se občanskému i civilnímu disentu. Patřil k vůdčím postavám Listopadu na Filozofické fakultě UK, kde později vystudoval filologii. V roce 1995 získal doktorát a o tři roky později docenturu. Ve svých pracích se zabývá ruským exilem 20. století, katolickou literaturou (monografie Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918), antikou či duchovními a kulturními tendencemi počátku 90. let v České republice. V roce 2005 přešel z FF UK na Fakultu humanitních studií. Shromáždil a publikoval komentovaný písemný odkaz Karla VI. Schwarzenberga (2007), je spoluautorem kolektivní monografie Schwarzenbergové v české a evropské kulturní historii (2008). Nikterak neskrývá svou sexuální orientaci (viz jeho web), která se stala předmětem spekulací poté, co prezident Zeman odmítl sdělit, proč jej nechce jmenovat profesorem. Později Zeman řekl, že mu vadí, že Putna na demonstraci držel transparent "Katolické buzny zdraví Bátoru" (více o Zemanovi zde). |
V rozporu s ním není ani proděkan Fakulty humanitních studií (kde Putna působí) pro vnější vztahy Jan Sokol. Ten důsledně odděluje Putnovy soukromé a vědecké aktivity.
"Ve svých soukromých iniciativách si skutečně nebere servítky, ale to je jeho občanské právo. Nemá to nic společného s tím, jak působí na fakultě. Jeho odborná kompetence je mimo jakoukoliv pochybnost. Můžu s ním nesouhlasit v řadě jeho názorů, ale to nemůže bránit tomu, ale byl jmenován profesorem," řekl České televizi.
Nevadí mu ani to, že Putna vystupuje jako aktivista. "Pokud se to nepromítá do fakulty, pokud neideologizuje své studenty, což on opravdu nedělá, tak mně do toho nic není," říká. Za příklad dává to, že císař František Josef I. jmenoval profesorem pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity Tomáše G. Masaryka, v té době také už aktivistu.
Kritik průvodců na hradech
Pokud Putna kdy v minulosti vzbudil rozruch, bylo to nikoliv profesní tvorbou, ale veřejnou činností. Typickým příkladem toho bylo jeho ostré vymezení proti průvodcování na zámcích či hradech (jeho text najdete zde).
Loni v červenci si Putna postěžoval na "takzvané průvodcovské výklady, tedy prefabrikované texty nicotného obsahu a urážlivé formy, chrlení tuctu dat a jmen bez zapamatovatelného kontextu či recitace blbeckou intonací". Jako příklad dal západní Evropu, kde ve většině památek nikdo neprovází, návštěvník dostane papír s informacemi a projde se sám v tempu a zaměření, které mu vyhovuje.
Sokol o Putnovi Proděkan Fakulty humanitních studií a filosof Jan Sokol "Pokud neideologizuje své studenty, což on opravdu nedělá, tak mně do toho nic není. Jeho odborná kompetence je mimo jakoukoliv pochybnost." |
Píchl tím do vosího hnízda. "Ten pán vůbec neví, o čem mluví. Mileráda ho uvítám na našem zámku, aby si zkusil dělat na týden průvodce, a to za 53 korun na hodinu," reagovala tehdy například kastelánka zámku v Litomyšli Jana Sehnalová. Jiní zase Putnovo rýpnutí ocenili. A zazněl i argument, že by památkáři museli dráže než průvodce platit řadu hlídačů expozic.
Oponoval už opoziční smlouvě, studoval Schwarzenbergy
Ačkoliv nyní prezident Zeman opakuje, že se o Putnově zapojení do předvolební prezidentské kampaně dozvěděl až poté, co ho odmítl jmenovat profesorem, je pravdou, že Putna během svého veřejného působení poskytl prezidentovi řadu důvodů či záminek k tomu, aby ho neměl v oblibě.
Nejde přitom jen o hojně uváděné Putnovo zapojení v předvolební prezidentské kampani, v níž podporoval Karla Schwarzenberga a napsal například článek o "zlém dědkovi z Vysočiny". Angažoval se už v iniciativě Impuls 99, která vznikla jako reakce na tzv. opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS, díky níž se Zeman stal premiérem.
Intenzivně se také zabýval osobou Karla VI. Schwarzenberga, otce současného ministra zahraničí. Jeho práce z let 2007 až 2008 přispěly k tomu, že Zemanův tým v prezidentské kampani neprosadil jako pravdu tvrzení, že Schwarzenbergova rodina je plná kolaborantů a nacistů. Naopak zůstala pachuť z překrucování historie, Karel VI. Schwarzenberg byl totiž vlastenec.
Střet o Karla Čapka
V roce 2009 se zase Putna v mediálním prostoru utkal s katolickými konzervativci, když zformuloval "katolickou prosbu Karlu Čapkovi", v níž se mu jménem českých katolíků omlouvá za střety a útoky na sklonku spisovatelova života (zemřel krátce po mnichovském diktátu velmocí v roce 1938).
Na webu silně konzervativního Institutu sv. Josefa následně s Putnou polemizoval publicista a vysokoškolský pedagog Radomír Malý (jeho text najdete zde). Putnovu omluvu označil za falešnou, vůči katolíkům za sebemrskačskou a podobající se komunistické štvanici proti katolickým intelektuálům.
