O víkendu našli policejní potápěči při plánovaném výcviku v hloubce šesti a půl metru v jezírku na dně propasti tělo muže.
"V kapse měl občanský průkaz, podle něhož jsme nejprve předběžně zjistili, že se jedná o pohřešovaného sedmatřicetiletého muže z Hrušovan nad Jevišovkou. Totožnost v úterý potvrdila i pitva," uvedl tiskový mluvčí blanenské policie Miroslav Kovařík.
Patologové vyloučili, že by muže, kterého policisté hledali od pátého května, zabil někdo jiný. "Je tedy jasné, že šlo o sebevraždu," dodal Kovařík.
Na dně propasti Macocha přitom končí své životy množství lidí. Letos v lednu například policii oznámil pracovník Punkevních jeskyní, že na dně propasti, kudy vede prohlídková trasa nejnavštěvovanějších Punkevních jeskyní, leží pánská bunda a bota.
Přivolaní policejní potápěči tehdy také z jezírka z hloubky pětadvaceti metrů vytáhli mrtvolu jednačtyřicetiletého muže z Blanska.
Pro sebevrahy musí potápěči
"Výjimkou byly jen roky 2002 a 2003, kdy nebyla sebevražda žádná," říká Miroslav Kovařík. Podle něj všichni sebevrazi skáčou z Horního můstku na Macoše. Několikrát zde policisté našli i doklady či dopis na rozloučenou.
"Tělo pak dopadne dolů na jeden kámen, kterému se říká Kámen sebevrahů. Odtud se většinou tělo sesune dolů do jezírka, které je poměrně hluboké. Jsou v něm také proudy, takže tělo mnohdy vyplave až po dvou nebo třech dnech, pokud se ovšem někde nezaklíní," dodal Kovařík.
|
Sebevraždy skokem do Macochy od roku 1999
|
Zatímco policisté se vedou přesnou statistiku od roku 1999, průvodci, kteří vodí turisty po Punkevních jeskyních na dno propasti Macocha, si vedou svoje "statistiky".
"Není to žádný ověřený údaj. Předáváme si tady mezi sebou informace od doby, co byla jeskyně zpřístupněna a vyplývá nám z toho, že poslední sebevrah, který byl nalezen o víkendu, byl šedesátý sedmý," uvedla průvodkyně Punkevních jeskyní, která si přála zůstat v anonymitě.
Těla se vyváží na lodičkách
Také vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka není nijak nadšen zveřejňováním informací o sebevraždách v Macoše. "Je to nepříjemná věc. Nejsme rádi, když se to publikuje. Mohlo by to být i návodem pro další lidi," upozornil.
Každý skok do Macochy naruší chod jeskyní. Kvůli vyšetřování je nutné odložit předem naplánované vstupy návštěvníků. Pokud se mají dostat do jeskyně, je nutné prodloužit provozní dobu. Mrtvého je navíc třeba ze dna propasti přepravit ven.
Zatímco v minulosti se mrtvoly, jak popisuje Karel Absolon vytahovaly na lanech, dnes těla sebevrahů vyvážejí podzemním korytem říčky Punkvy na lodičkách.
Podle odborníků na lidskou psychiku je skok do Macochy pro sebevraha úplně stejným činem, jako když se rozhodne skočit na sídlišti z okna. "Myslím si, že lidí, kteří skočili z okna paneláků je mnohem víc než skokanů do Macochy. Ale tím, že Macocha je jen jedna, tak se o tom víc mluví," uvedl vedoucí brněnské Linky Naděje Lubomír Pilař.
"Nehledám v tom proto senzaci ani magičnost," dodal. Podle něj je sebevražda pro člověka východisko ze situace, když podle jeho pohledu na věc není jiná možnost. "Někdo tak řeší zdravotní problémy, rodinné či finanční problémy," přiblížil.
 Pohled do propasti Macocha. (25. května 2004) |
