„Návrh řeší zejména problematiku sucha, jedním z podnětů budou zřejmě i platby za odběry povrchové vody pro umělé zasněžování,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.
Vlekaři se nechali slyšet, že v takovém případě zdraží skipasy. „Pokud by se odběr zpoplatnil, zcela jistě by se zvýšení nákladů projevilo v ceně skipasů,“ reagoval na záměr ministerstva Vojen Smíšek ze skiareálu Lipno.
I ředitel Asociace horských středisek Libor Knot je přesvědčen, že zdražení výroby technického sněhu by zaplatili lyžaři. „Věříme, že ke změnám v legislativě nedojde,“ říká Knot a dodává: „Zpoplatnění by nepřineslo nic pozitivního ani z pohledu ekologického, ani z hlediska přínosu pro státní pokladnu. Odebrané objemy vod jsou zanedbatelné.“
Vlekaři čerpají z potoků víc vody než mají povoleno
Ekologové s tím nesouhlasí. Kromě jiného si stěžují, že vlekaři často čerpají vody víc, než mají dovoleno. V potoce musí být podle zákona zachován takový průtok, aby v něm nebyl ohrožen život. Kontrola České inspekce životního prostředí konstatovala, že zákon loni porušila třetina z padesáti kontrolovaných areálů. Vlekaře to na pokutách stálo celkem 325 tisíc korun.
Nový web předpoví dopady sucha. Zemědělcům zmírní miliardové ztráty |
Spor je i o to, do jaké míry zasněžování snižuje v horských oblastech hladinu podzemních vod. „Technický sníh je v podstatě led, odtává shora a stéká po starších vrstvách do údolí. Voda ze sněhu tak prakticky nezasakuje do pozemní vody,“ upozorňuje Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze.
Prvním krokem před zpoplatněním vody bude podle ministerstva zemědělství zjistit, kolik vody během zimy z potoků kvůli zasněžování ubude. Zatím jsou k dispozici pouze odhady a ty se značně liší. Šéf Asociace horských středisek Libor Knot tvrdí, že všechny skiareály u nás spotřebují za sezonu 1,5 milionu kubíků vody. Přírodovědec Jiří Flousek z Krkonošského národního parku to však odhaduje na 42 milionů kubíků.
Technický sníh se chová jinak než přírodní
Jasno bude do tří let. Od 1. ledna totiž běží v Krkonoších projekt, který na 14 místech měří, kolik se skutečně odebralo vody. „Pokoušíme se monitoring horských oblastí rozšířit i do jiných částí republiky, například do Jeseníků, Beskyd, na Šumavu nebo do Nového Města na Moravě,“ říká vedoucí oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského Adam Vizina.
Nejde jen o průtoky v potocích a řekách v zimním období, kdy se na sjezdovkách zasněžuje, ale i o zásoby podzemní vody. Technický sníh se totiž chová jinak než přírodní.
Ještědu chybí voda na zasněžování, pomoci mají nové nádrže |
Krystalky přírodního a technického sněhu se liší už svou strukturou. „Přírodní sníh vzniká kondenzací vodních par v atmosféře při teplotě kolem minus 12 stupňů a promrzá zevnitř, krystalky technického sněhu promrzají zvnějšku dovnitř a mají na to mnohem méně času,“ vysvětluje Vizina.
Technický sníh proto obsahuje mnohem více vody a má třikrát až pětkrát větší hustotu. Díky svým vlastnostem déle vydrží, což svědčí lyžařům, nikoli ale přírodě.
Třetina vody z technického sněhu se vytratí
Na otázku, kolik vody z technického sněhu se ve srovnání se sněhem přírodním vsákne do podzemních vod, zatím odborníci hledají jasnou odpověď, ale nepochybují o tom, že mechanismus je jiný.
„Měření z Alp a Atlasu ukázala, že téměř třetina vody přeměněné na technický sníh se z území vytrácí. Sublimací ve vyšších polohách, odpařováním vody z nádrží určených pro zasněžování nebo odvátím krystalků,“ shrnuje přírodovědec Ladislav Flousek z Krkonošského národního parku poznatky o vlivu zasněžování na přírodní prostředí.
Otázka je, kolik technického sněhu ve srovnání s přírodním se při odtávání vsákne do podzemí. U přírodního to Vizina odhaduje na 30 procent, u technického se to neví.
