Technický sníh ohrožuje přírodu, uměle prodlužuje zimu, říká hydrolog

  15:00aktualizováno  15:00
Voda pro zasněžování lyžařských středisek je zadarmo, brzy se to ale může změnit. Ministerstvo zemědělství zvažuje zavedení poplatků v chystané úpravě vodního zákona. „S vodou se musí hospodařit," míní hydrobiolog Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. V rozhovoru pro iDNES.cz vysvětlil, jak probíhá koloběh vody, pokud se využívá pro výrobu technického sněhu.

Sněhové dělo Titan pod lanovkou CineStar express na Klínovci. | foto: Martin Stolař, MAFRA

V čem vidíte hlavní problém zasněžování?
Zasněžování vylepšuje podmínky pro lyžování, takže logicky má dopady na životní prostředí – na rostlinná, živočišná i půdní společenstva a – to je náš pohled – na vodní režim. Základní problém je v tom, že na zasněžování potřebujete vodu a že v zimě je v podstatě sucho. Zdroje jsou nejenom limitované, ale jsou stejně zranitelné jako v létě, možná dokonce hůř. A v horách máte k dispozici jen malé vodní toky. Pokud odvedete vodu z nějakého malého potoka způsobem, že tam nepoteče skoro nic, tak celý systém promrzne. V létě se mohou živočichové kvůli suchu přesunout nebo se zahrabat někam do bahna. V zimě pomrznou.

Naši kolegové v roce 2012 publikovali studii pro Jizeru, Úpu a horní Labe v zimních měsících a zjistili velmi slušné úbytky průtoku dané zasněžováním. Tyto poměrně velké toky klesaly o pět až deset procent. Pokud se to stane na nějakém malém potoce, je úbytek daleko významnější. A tady začíná ten vodohospodářský problém. 

Fotogalerie

Zasněžování je celkem dobře kvantifikovatelná složka dopadů na přírodu. Provozovatelé skiareálů říkají, že základem je 30 centimetrů již urolbovaného sněhu na sjezdovce. Na litr technického sněhu spotřebujete 50 procent vody, takže na výšku 300 milimetrů potřebujete dostat 150 milimetrů srážek, tedy 150 litrů na metr čtvereční. To je 1 500 kubíků vody na hektar. Je to základní dávka vody, kterou musíte někde vzít, pokud v prosinci mrzne, ale nesněží, a vy chcete zahájit sezónu. Je to celkem běžná situace.

Pokud to rozpočtete na tři měsíce, nestane se nic, ale vy to potřebujete udělat najednou za tři dny. V tom spočívá problém zasněžování i následná argumentace, která se kolem toho teď vede. Jestli potřebujete právě 1 500, nebo 1 200 či 1 600 kubíků, není takový problém. Problém je v tom, že to musíte udělat v daném momentě velmi rychle. Čili ty vodní toky zatěžuje okamžitá spotřeba vody.

(Podle Asociace horských středisek spotřebují všechny areály v ČR v průměru 3 miliony metrů krychlových vody za rok. Odběr pro zasněžování tvoří jen 0,2 procenta z celkového množství odebrané vody v Česku, pozn. red.)

Josef Fuksa

RNDr. Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Vystudoval hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1989 působí ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, dnes pracuje v oddělení vodárenství a čištění odpadních vod. Věnuje se také ekologii řek a vlivu člověka na kvalitu vody v tocích.

Jak ovlivňuje technický sníh životní prostředí na horách? 
Normální sníh je tepelný izolant, pod kterým je vzduch. Technický sníh je proti přírodnímu podstatně hutnější. Je více jako led a vede či spíše odvádí teplo z povrchu půdy. Působí to organismům problém během přezimování. Protože je kompaktní, má vysokou tepelnou setrvačnost a odtává shora.

Umělým zasněžováním astaticky prodlužujeme zimu na loukách. Každá zima je různě dlouhá, ale na horách udržujete kvůli lyžování zimu od půlky prosince do konce dubna, kdy vše odtaje. Pro normální přírodu je v létě produkce a v zimě se přezimuje. Čím je léto kratší, tím méně času mají organismy na svůj přirozený cyklus během vegetačního období. O to hůř pak regenerují a snášejí zimní období.

Další věc je, že voda ze zasněžování má jiné chemické složení než srážky, protože je mineralizovaná. Pro lokalitu to není přirozený jev, takže zasněžováním ty hory de facto pohnojíte. Nutně to vede ke změnám rostlinných společenstev a dalších.

Zástupci lyžařských areálů tvrdí, že odebraná voda by protekla koryty potoků a řek a že jí naopak zadrží na horách. Je to pravda?
Platí to pro každou vodu. I pro tu, kterou chladí Temelín. Také projde systémem, část se odpaří a spadne o nějakých 50 kilometrů dál. Pitná voda, kterou si vykoupíte za 45 korun za kubík v Praze, stála jako surovina přibližně pět korun za kubík na Želivce. Za ty peníze vám ji upravili na pitnou, přivedli domů do kohoutku. Za dalších zhruba 45 korun vám ji zase odvedou kanalizací do čistírny, kde ji vypustí zpět do Vltavy. 

Tvoří voda ve formě umělého sněhu na horách železnou zásobu na období sucha? 
Voda, která roztaje z technického sněhu, se skutečně vrací do řek o něco později. Ale rozhodně to není zásoba, která pomůže v létě. Zásobu si děláte v době, kdy máte přebytek, a pak ji kontrolovaně spotřebujete v době sucha. Tohle ale není ten případ - vše roztává na jaře, kdy je vody dostatek.

V rakouských Alpách se prováděla studie o dopadech zasněžování na vodní bilanci v krajině. Je možné z toho vyvodit závěr pro Českou republiku?
U aplikací výzkumů z Alp je zásadní a delikátní věc, že jsou tam dva typy lyžařských areálů. Jedny jsou vysoko na ledovcích, kam se jezdí, protože tam je sníh pořád. Ty, které by mohly odpovídat našim, jsou pod 1 500 metrů, ale jsou tam víceméně jen jako doplněk, navíc s klimaticky nejistou budoucností.

V Rakousku jsou vysoko ve střediscích jezírka, do kterých ukládají vodu z dešťů. V zimě z nich odebírají pro sněžná děla. Už dávno mají problém, že se voda při rozstřikování ve dvou kilometrech vypaří a nedopadne – to funguje ve výškách nad 2 km. Řada horských středisek má proto dnes špatnou vodní bilanci, protože se voda nevrátí ani na jaře do místních vodních toků. Mají pak obecné problémy s pitnou vodou.

U nás se to neděje, protože sublimace v našich nízkých polohách nehrozí. Přesto i u nás máme ztráty, protože veškerý sníh nedostanete na sjezdovku. Sněžná děla to rozpráší do lesa a podobně. Proto nemá smysl lpět na tom, jestli „se spotřebuje“ na hektar 1 500 kubíků. Na začátku jsme stejně mluvili o startu sezóny a další dosněžování musí následovat v závislosti na počasí.

Jak se má situace kolem zasněžování v Česku změnit?
Vodní zákon stanovuje, že je odběr pro vodní děla zadarmo. V současné době se připravuje zásadní novela, která bude mimo jiné respektovat hrozbu sucha, a v ní bude výjimka pro výrobu sněhu patrně revidována. Obecně je nesmysl, aby někdo byl osvobozený od placení, když normálně odebírá přírodní zdroj kvůli svému byznysu. Navíc je ocenění důležité, aby se mohlo začít s vodou hospodařit. 

Nedopadne takové zdražení nejvíce na vlekaře a pak i na lidi, kteří se jezdí na hory rekreovat?
Nemyslím si, že to lyžařská střediska finančně položí, protože se dnes za odběr kubíku vody platí zhruba pět korun. Kdyby vlekaři platili pět korun za kubík a vyčerpali by objem vody, který průměrně využívají, tak by se náklady na skipasy zvýšily v rámci jednotek korun. Cena odebrané vody je jen zlomek celkové ceny za fungující sjezdovku. Promítá se do toho přečerpávání do nadmořské výšky, rolbování a další položky. Zdražování stejně vidíme každý rok a lidé na hory jezdit nepřestanou.

Bilance vody na horách

Podle vedoucího oddělení hydrologie ve Výzkumném ústavu vodohospodářském Adama Viziny začala v roce 2017 v Krkonošském národním parku studie o dopadech zasněžování na zásoby vody.

„Není to zatím ověřené, ale tím, že má technický sníh jinou strukturu, tak se vody méně zasakuje. Vytvoří to led, po kterém vrchní tající vrstvy odtékají pryč ze svahu. Z normálního sněhu se přitom 30 procent vody vsákne, 30 procent odteče po povrchu a 30 procent se vypaří," vysvětlil.

Odmítá tvrzení, že by voda z technického sněhu mohla tvořit zásobu pro období sucha. „Nejnižší průtoky v tocích jsou od konce srpna a dále během září, října a začátku listopadu. Voda odtávající z lyžařských středisek na jaře to vůbec nedokáže nadlepšit,“ míní hydrolog.

„Faktem je, že se v posledních letech kvůli teplým zimám a tím snížené zásobě vody ve sněhu infiltruje méně do zásob podzemní vody, která dotuje takzvaný základní odtok. Ten stojí za dotací minimálních průtoků v potocích a řekách. Technický sníh to ohrožuje jen málo, ale může k tomu přispívat,“ doplnil.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl do dvanáctimetrové hloubky

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl ze srázu do několikametrové hloubky...

Nehoda autobusu ráno omezila provoz na silnici číslo 16 v Mělníku. Autobus prorazil svodidla u kruhového objezdu a...

Další z rubriky

Česko jako rekordman v počasí. Odchylky od průměru byly u nás největší

Ilustrační snímek

Loňský rok byl neobvykle teplý na celé planetě, Česká republika však ze všech meteorologických statistik viditelně...

Volný chce vést SPD místo Okamury. Hnutí mu přitom zrušilo krajskou organizaci

Moravskoslezský lídr SPD Lubomír Volný chce švýcarizaci České republiky,...

Přestože má hnutí „Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura“ v názvu jméno svého předsedy, poslanec Lubomír Volný...

Gama nůž se dostane i tam, kam chirurg ne. Odoperoval už 20 tisíc pacientů

Dagmar a Marcela přežily rakovinu díky gama noži.

I přes slovo „nůž“ v názvu, s ostrou čepelí nemá dvacet tun těžký přístroj mnoho společného. Leksellův gama nůž umí...

Kde doma tečou peníze? 5 tipů, které vám ušetří tisíce korun
Kde doma tečou peníze? 5 tipů, které vám ušetří tisíce korun

Proč u vás doma nefungují všechny univerzální rady, jak ušetřit? Protože každá rodina funguje jinak! Zaměřte se na to, co opravdu potřebujete, a podle toho postupně utáhněte kohoutek na správném místě. V rozpočtu se pak najde i pár stovek navíc.

Najdete na iDNES.cz