"Zatím jsme nepřikročili k soudním sporům a snažíme se vše vyřídit upomínkami," říká například mluvčí liberecké nemocnice Alexandra Kittnerová.
V největším západočeském zdravotnickém zařízení, plzeňské fakultní nemocnici, vybrali na regulačních poplatcích kolem 46 milionů korun. Za hospitalizaci jim pacienti dluží 900 tisíc.
"Jsou to tedy přibližně čtyři procenta pacientů,“ uvedla mluvčí Renata Jenšíková s tím, že platební kázeň je velmi vysoká. "Jsme mile potěšeni," dodala.
Neuhradit jeden jediný poplatek může přijít pěkně draho: kdyby nemocnice dostala pacienta až k soudu, mohl by zaplatit klidně až 6 tisíc korun.
V ordinacích problémy s dlužníky téměř neznají. "Překvapivě jsem se nesetkal vůbec s nikým, kdo by proti placení protestoval. Ani nikdo z mých kolegů nemá takovou zkušenost," popsal jihlavský lékař Jiří Havránek.
Pacienti, kteří nezaplatí za hospitalizaci, svůj dluh vysvětlují tím, že nemají peníze. Pokud je tomu opravdu tak, mělo by je od poplatků osvobodit jediné razítko – potvrzení, že se jedná o člověka v hmotné nouzi. Tato skupina pacientů nemusí hradit vůbec žádné poplatky.
"Na začátku roku se u nás objevilo několik lidí, kteří zkoušeli, zda do hmotné nouze spadají, ale ukázalo se, že ne," říká vedoucí oddělení hmotné nouze na úřadu Prahy 4 Martina Tomanová. Nárůst žádostí o dávky v hmotné nouzi úředníci v souvislosti s lednovým zavedením poplatků nezaznamenali.
"Za celý rok si pamatuju jen jeden případ, kdy pacient přišel s potvrzením, že je v hmotné nouzi," říká klinický logoped z Veselí na Moravě Jan Dvořák.
