„Z lékového záznamu se dozvím, kdo pacientovi léky napsal. Jaké léky mu předepisují další odborníci, o kterých já nemusím vědět. Je tam vždy napsán záznam léku a kdy byl předepsán, vydán a kým. Mám tam komplexní představu o tom, jaké všechny léky pacient bere a jestli je užívá pravidelně,“ popsal Ivo Procházka, praktický lékař z Jedovnice.
Záznam si lékaři oslovení redakcí iDNES.cz pochvalují. Nahlížení do něj jim mohou pacienti však i zakázat. Tuto možnost podle nich využijí pouze jednotky případů.
Někdo se bojí stigmatu
„Mám několik pacientů, kteří to zablokovali. Riziko tím bere pacient sám na sebe,“ podotkl Procházka. Důvody odmítnutí si vysvětluje tím, že pacienti mohou navštěvovat ambulance, které je mohou podle jejich názoru nějakým způsobem stigmatizovat. „Může to být psychiatrie, sexuologie a podobně.“
Podle Ludmily Bezdíčkové, praktické lékařky z Prahy, přístup do lékařského záznamu zakazují především lidé, kteří si nechávají od více lékařů předepisovat léky se schopností vyvolat návyk. „Stává se relativně často, že si lidé nechávají napsat léky na spaní u gynekologa nebo kožaře. Věděli jsme, že se to děje již roky, teď si to však můžeme zkontrolovat přímo. Takže když pacient zakáže i praktikovi koukat do jeho lékového záznamu, tak tím apriori vyjadřuje nedůvěru,“ říká.
Počet aktivních nesouhlasů a souhlasů se sdílenímlékového záznamu (1. prosince 2020)
Před spuštěním lékového záznamu se někteří lidé obávali toho, že bude stát disponovat databází s informacemi o lidech, kterou by při změně legislativy mohl zneužít, nebo že je bude někdo „šmírovat“.
Tisková mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová tvrdí, že lidí, kteří zakážou nahlížet lékárníkům do záznamu, je také minimum. „Ještě se mi nestalo, že by mi pacient vstup do lékového záznamu pacienta odepřel . Naopak jsou za tuto možnost kontroly rádi. Myslím, že mezi obavami, které kulminovaly před spuštěním lékového záznamu, byla i ta, že by pacientův záznam někdo záměrně prohlížel za jiným účelem, než je poskytování zdravotní péče. Tak to ale není. Zaprvé jsme všichni vázáni lékařským tajemstvím, zadruhé na bezdůvodný vstup do lékového záznamu není čas ani důvod,“ uvedla.
Podle Statistiky elektronické preskripce SÚKL od letošního ledna do začátku prosince vyjádřilo nesouhlas se sdílením lékového záznamu pro lékaře 5 515 lidí. V červenci letošního roku to bylo až o tisíc pacientů méně. Obdobný nárůst zaregistrovali i lékárníci. Zatímco v červenci s přístupem nesouhlasilo přes pět tisíc lidí, na začátku prosince to bylo 6 252 pacientů.
Měli bychom vidět očkování
Procházka přiznává, že sdílení lékového záznamu by se mohlo ještě o něco rozšířit. Například v základní verzi, kterou lékaři mají k dispozici, nevidí, jaké léky vůči sobě mají nežádoucí účinky, tedy při společném užívání způsobují komplikace. Takové rozhraní je až za další příplatek.
„Kdyby byl lékový záznam napojený na databázi léků, kde jsou nejčastější kontraindikace, kde by na to systém automaticky upozorňoval, bylo by úplně ideální,“ dodal.
Bezdíčková dodává, že by bylo dobré, kdyby lékový záznam ukazoval také očkování, která pacient podstoupil. V případech, kdy se očkování nezapíše správně, nebo když pacient ztratí svojí dokumentaci, nemají lékaři jak to ověřit.
„Může se stát, že nám očkování pojišťovna potom neuhradí, protože ten pacient byl očkovaný někde jinde, a my jsme to nevěděli. V těchto případech nám nezbývá než věřit pacientovi, když říká, že na danou nemoc ještě očkovaný nebyl,“ tvrdí Bezdíčková.
Pokud navíc lékař vypíše elektronický recept, a jeho osobní údaje nezapíše přesně, lék se v záznamu daného pacienta neobjeví. Lékárník nebo další lékaři tedy neuvidí, že mu byl předepsán.
Záznam není všespásný
Česká lékárnická komora vidí nedostatek záznamu v tom, že v něm lékárníci nevidí léky, které jsou podávány při hospitalizaci, v ordinaci, nebo například biologickou léčbu. „To je problém, protože k biologické léčbě jsou často nevhodné i základní léky na teplotu nebo na bolest,“ říká Bažantová.
Zároveň však říká, že ačkoliv je pro ně záznam užitečný, naprosto klíčová je stále osobní komunikace. „Lékárníci mnoho lékových chyb nezachytí tím, že vstupují do lékového záznamu, ale nejčastěji při rozhovoru s pacientem. Lékový záznam používáme, ale není všespásný. Lékárníci řeší lékovou chybu nahlédnutím do záznamu většinou až v případě, kdy mají nějaké podezření na problém, vyplývající s rozhovoru s pacientem a potřebují znát lékovou historii pacienta,“ tvrdí.
Prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý iDNES.cz řekl, že záchranáři záznam tolik nevyužijí. „Je to jistě užitečná záležitost, ale náš způsob práce a léčby to zásadně neproměnilo. Většina léků, které my podáváme, jsou život zachraňující. Lékový záznam využíváme až v době, kdy jsme v úzkých a máme obavu, že bychom mohli jít třeba proti nějakému léku na arytmii, ale to jsou skutečně ojedinělé případy,“ řekl.
Všechny léky na jednom místě
„Lékový záznam je v podstatě evidence všech vystavených, případně vydaných eReceptů danému ztotožněnému pacientovi. Tato data jsou již dnes uložena v Centrálním úložišti elektronických receptů,“ uvedla za SÚKL Klára Brunclíková.
Seznam eReceptů je dostupný zdarma samotnému pacientovi prostřednictvím webové nebo mobilní aplikace, která funguje již od prosince 2017. V té má každý dostupný i přehled o tom, kdo a kdy na jeho data nahlížel.
Od 1. června letošního roku je automaticky umožněn náhled do lékového záznamu ošetřujícím lékařům, lékárníkům a klinickým farmaceutům. Podmínky přístupu jsou striktně stanoveny platnou legislativou. Pacienti mohou vyjadřovat souhlas či nesouhlas s nahlížením na údaje v lékovém záznamu prostřednictvím webové aplikace, zasláním vyplněného formuláře prostřednictvím datové schránky, nebo zasláním listinného podání s úředně ověřeným podpisem na adresu sídla SÚKL.
28. ledna 2019 |
