Z toho popisu nejsem ani já moudrý.
Podstatné je, proč se ten laser rozděluje a před cílovou komůrkou spojuje. Cíl, říká se mu "target" je hmota, kterou zkoumáme jako surovinu pro jadernou fůzi. Vysoké laserové energie vyvíjí na target velký tlak, proudem fotonů. Tím by byl target jednoduše ze svého místa odfouknut. Tomu se vědci znaží zabránit tím, že umístí target tak, že z mnoha stran přichází současně intenzivní laserové paprsky- tím vznikne jakési ohnisko.
Jiný problém je, získat co nejvyšší intenzitu, tím, že se doba impulsu zkrátí a tím energie soustředí do co nejkratšího impulsu. K tomu se používají optické krystaly, měnící pod vysokým napětím polarizaci, třeba ADP nebo KDP. Tím lze energii soustředit do paprsku o délce řádu decimetrů.
Lev Landau a Piotr Kapica chtěli už v r. 1958 soustředit do jednoho ohniska s targetem ve stejnou chvíli několik vysokonapěťových výbojů. Zařízení v Novosibirsku zůstalo ale o několik řádů pod potřebnou teplotou. Druhé pokusné zařizení známe pod názvem TOKAMAG. Toroidnaja kamera s magnitnymi katuškami.
Zdejší článek se věnuje experimentu, který chce tu fůzi zapálit intenzivním impulsem z laseru.
