Ivan Langer odhalil estébáckou minulost u 150 lidí u policie nebo na ministerstvu.

Ivan Langer odhalil estébáckou minulost u 150 lidí u policie nebo na ministerstvu. | foto: Lukáš Bíba, iDNES.cz

Langer vyhnal estébáky. Hrozí jejich návrat

  • 290
Ministr vnitra Ivan Langer si vždycky zakládal na tom, že vyhnal z šéfovských pozic na svém úřadu estébáky. Ale brzy se může stát, že se mu tito lidé vrátí, ovšem s papírem, že u žádné StB nikdy nebyli.

První z vyhnaných, Radim Bureš, dříve zástupce vedoucího odboru prevence kriminality, vyhrál po propuštění před pár týdny soud se zaměstnavatelem. Vnitro seznamy StB shodou okolností spravuje. Kromě Bureše se soudí pět jeho dalších bývalých kolegů a další se na to chystají.

Zda se tito lidé budou v případě úspěchu domáhat svých bývalých postů, zatím ministerstvo neví. Pokud by dotyční soud vyhráli a předtím byli vyhozeni kvůli pozitivní lustraci, muselo by je vnitro opět zaměstnat, a navíc jim zaplatit ušlou mzdu. Ale takový případ se zatím v historii nestal.

Městský soud vydal verdikt, že Bureš byl evidován neoprávněně. "Proti rozsudku jsme se odvolali," uvedl Vladimír Řepka z tiskového odboru ministerstva vnitra. Pokud vnitro s odvoláním neuspěje, bude muset Bureše ze seznamů vymazat. Kdyby chtěl, mohl by se vrátit i zpět do funkce.

Burešovi dal soud za pravdu, protože se ministerstvu nepodařilo prokázat, že byl evidován "oprávněně" – tedy dohledat detaily o jeho spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou, součástí StB.

Chyběl "vázací akt" či zprávy o jeho konkrétních úkolech. "Svazek byl skartován. Žalovaná strana nenavrhla žádné svědky, kteří by prokázali oprávněnost evidence," uvedl mluvčí Městského soudu v Praze Petr Kulawiak.

Ministr Langer nechal prověřit u policie a na ministerstvu 1 800 lidí a u sto padesáti odhalil estébáckou minulost. Kromě Bureše se soudí i další propuštění, ale spory dosud neskončily.

Langer včera na dotazy nereagoval. Zaslal SMS, že je mimo úřad, a odkázal na mluvčí.

Radim Bureš po sesazení z funkce řekl, že svazek na něj vojenská kontrarozvědka založila, když sloužil na vojně, a pak brzy zničila. On sám nechápe, jak se v seznamech ocitl.

"Zajímavé je, že můj svazek byl založen v červnu 1982, ale skartovali ho hned v roce 1983. Když ho zničili tak brzy, tak to tam asi byla nějaká černota nebo to nebylo tak významné," řekl v březnu Bureš.

Nyní se podle svého právníka Emericha Slavíka nechce k věci vyjadřovat. Není tedy jasné, zda by se chtěl na vnitro vrátit, kdyby uspěl i u odvolacího soudu.

Další soudy jsou na spadnutí
Soudně se chtějí bránit i další lidé, kteří museli odejít kvůli minulosti z policie nebo ministerstva. Aktuálně vede ministerstvo vnitra s dosud evidovanými "estébáky" padesát soudních sporů o "výmaz", ale do toho patří i lidé, kteří na vnitru donedávna nepracovali.

V historii už podobných procesů týkajících se evidence v seznamech StB proběhlo bezmála tisíc a soudily se i celebrity jako Jiřina Bohdalová. Některé vnitro prohrává, jindy naopak vítězí.

Na soud se kvůli svému odvolání obrátil například bývalý šéf Kriminalistického ústavu Jan Hlaváček. Tento spor se ještě nezačal projednávat.

. Známé případy

Příslušníci a agenti StB u policie a na ministerstvu

Pavol Mihál
Šéf české pobočky Interpolu. V seznamu spolupracovníků StB byl veden jako agent s krycím jménem Emil. Mihál vlastnil negativní lustrační osvědčení z roku 1993. Později se zjistilo, že toto osvědčení zní na jméno Pavel, nikoli Pavol.

Jan Hlaváček
Ředitel Kriminalistického ústavu v Praze. Úspěšně prošel několika prověrkami Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) na stupeň důvěrné. Hlaváček zřejmě pracoval pro vojenské zpravodajské služby bývalé komunistické armády, které si své spolupracovníky vedly složitým způsobem registrace, o němž se dříve nevědělo.

Jiří Slanina
Šéf gastronomických provozů Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra. Působil u druhé správy SNB pro boj s vnitřním nepřítelem. Podílel se na tajných akcích "proti komunistickému režimu", které však byly v režii StB. Řídil síť agentů.

Radim Bureš
Zástupce šéfky odboru prevence kriminality. Spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou. Bureš však tvrdí, že je na seznamech neoprávněně.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video