Podle právníků byl Langer ve střetu zájmů. Jako politik nesměl nikoho zvýhodnit, jako právník musel hájit zájmy klienta.

Podle právníků byl Langer ve střetu zájmů. Jako politik nesměl nikoho zvýhodnit, jako právník musel hájit zájmy klienta. | foto: Dan Materna, MAFRA

Langer lobboval i radil. Podle právníků nezákonně

  • 122
Ivan Langer se svým lobbingem v případu IPS nejspíš dostal za hranu zákona. V jedné chvíli se totiž v roli politika přimlouval za to, aby firmu koupil český podnikatel Luděk Sekyra se společníkem Ivanem Kyselým, a ve stejném okamžiku pracoval pro Kyselého jako advokátní koncipient.

V rozhovoru pro MF DNES takto sám popisoval svou roli. Právníci v této kombinaci vidí porušení tehdy platného zákona o střetu zájmů.

"Jestliže lobboval jako veřejný činitel a přitom to byl zároveň jeho soukromý zájem, protože tak činil jako zaměstnanec advokátní kanceláře, která toho podnikatele zastupovala, tak myslím, že je to v rozporu se zákonem o střetu zájmů," uvedla právnička a bývalá poslankyně Hana Marvanová, která zákon před lety schvalovala.

To, že Pečeného advokátní kancelář zastupovala Kyselého, potvrdil Langer ve rozhovoru pro MF DNES. "A některými věcmi, řekl bych drobnostmi, jsem byl pověřen já," řekl.

V jednu chvíli se tedy ocitl v dvojroli vrcholného ústavního činitele (byl místopředsedou Sněmovny) a zároveň najatého právního koncipienta lobbujícího za konkrétní projekt klienta.

Ministr dosud opakoval, že v roce 2000 lobboval za zájmy podnikatelů Kyselého a Sekyry v kauze IPS zadarmo. Prý se mu líbil plán, že by společnost IPS zůstala v českých rukou.

Langerovu roli v kauze prodeje stavební firmy IPS odhalila MF DNES před několika týdny.

Podnikatel Ivan Kyselý a developer Luděk Sekyra chtěli v roce 2000 koupit Inženýrské a průmyslové stavby, které tehdy zčásti ovládal přes banky stát. Aby mohli porazit dalšího zájemce, švédský gigant Skanska, potřebovali přímluvu – a našli ji u tehdejšího místopředsedy Sněmovny Langera.

Rozhovor s Ivanem Langerem

Neudělal jsem nic nezákonného, říká Langer o lobbingu

Za nitky v zákulisí přitom tajně tahal kmotr podsvětí František Mrázek, o čemž však Langer nemusel vědět. Politik se každopádně načas dostal do stejného obchodního týmu jako Mrázek. To je první vážný problém. - čtěte Za Sekyrovu firmu napojenou na kmotra Mrázka lobboval i Langer 

Tím druhým je fakt, že si krátce po lobbingu pro Sekyru a Kyselého půjčil od druhého jmenovaného dva miliony korun. Langer tvrdí, že půjčka s lobbingem nesouvisí.

Skutečnost, že měl Langer v kauze i svůj osobní zájem, tedy že pro Kyselého pracovala kancelář, v níž byl koncipientem, je třetím vážným problémem.

Jako veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení k získání výhod pro kohokoliv. A jako zaměstnanec najaté právní kanceláře musí hájit zájmy klienta.

"Pan Langer u mě pracoval a pana Kyselého jsme zastupovali, to je pravda. Pan Kyselý je naším dlouhodobým klientem," uvedl bez dalších podrobností advokát Pečený. Podnikatel Kyselý upřesnil, že Pečeného kancelář pro něj připravovala smlouvy týkající se IPS.

Langer vyinkasoval v roce 2000 od Pečeného kanceláře 108 tisíc. To představuje běžný začátečnický plat koncipienta devět tisíc na měsíc. V této souvislosti však není bez zajímavosti, že v roce 2003 začal Pečený platit Langerovi mnohem víc – přes 50 tisíc za měsíc. V letech 2004 a 2005 to pak bylo přes 80 tisíc.

To je pro koncipienta, který v právnické kanceláři obvykle vykonává méně důležité práce, neobvykle vysoký příjem. Informace o výši Langerova platu v advokátní kanceláři získala MF DNES z ministrových majetkových přiznání, která jsou uložena v Senátu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video