Fotografie z fotobanky Pixabay lze využít zdarma. Stačí na obrázku uvést jméno autora. Právě to udělala Komunistická strana Čech a Moravy, když pro svou kampaň využila fotografii mladé dívky v červené šále.
Po zveřejnění kampaně na ni reagovala řada českých uživatelů internetu. Díky rozpoutané diskuzi se o využití fotografie dozvěděl i její autor, který pochází z Nizozemska.
„Autor fotografie nám napsal zdvořilý e-mail, jestli bychom to mohli stáhnout, protože modelka je jeho dcera a protože se z České republiky objevily některé nevybíravé útoky na její osobu,“ uvedla mluvčí strany Helena Grofová.
„Být komunistou je in,“ hlásá nová kampaň KSČM:
Dívka, která se minulý týden objevila na sociálních sítích na plakátu KSČM s heslem "Být komunistou je in”, už další stoupence straně nepřinese.
"Autor požádal o stažení fotografie s tím, že nechce modelku vystavovat nepříjemnostem."
https://t.co/1xSV4w3lJI https://t.co/h3TblK8YFP
„Pánovi jsem vyhověla, protože se jednalo o jeho dceru. Vůbec jsme to ale stáhnout nemuseli, dodrželi jsme všechny licenční podmínky,“ dodala.
Strana dotyčný plakát přestala používat a začala se propagovat za pomocí svých straníků. Na fotografiích se objevil třeba bývalý poslanec a nynější krajský politik Jan Klán. Ten nechvalně proslul v roce 2010, když bulvární média zveřejnila jeho profil na internetové seznamce.
Nově se na plakátech objevil třeba bývalý poslanec Jan Klán:
Jsem na vaší straně, hájím vaše zájmy! Sledujte mě na webu www.janklan.cz
Toho využili uživatelé sociálních sítích a vytvořili například fotomontáž, na které je hlava předsedy komunistů Vojtěcha Filipa „nalepená“ na cizí tělo. Celý obrázek je doplněn nápisem „socialismus a Vojta jsou sexy“.
Na parodiích plakátů se objevil i předseda strany:
Proti negativní pozornosti, kterou veřejnost na kampaň reagovala, se již ohradil předseda strany Vojtěch Filip. „Někteří nenávistní redaktoři se prvoplánově pustili hloupě do kampaně proti KSČM, když zveřejnila foto s tím, že ‚být komunistou je in‘, že prý nemáme dost mladých hezkých žen. Asi neznají ani náš poslanecký klub, ani kandidátní listiny KSČM do krajských voleb, ani vedení strany,“ napsal na Twitter.
Naopak poslanec KSČM Jiří Dolejš se vyjádřil vůči kampani spíše negativně. „Otázkou je, zda podobný virál (zmíněná grafika jako virál zafungovala) je tím pravým rozruchem,“ komentoval plakát na Twitteru.
„Když někdo volá, že KSČM není ghetto, ale může být pro lidi in, mělo by to aspoň zaznít z autentických úst, které tomu věří,“ dodal později a odkázal tak přitom na využití fotobanky.
Ne každá reklama je dobrá reklama
Že nejde o šťastný krok, si myslí i expert na politický marketing Karel Komínek. „Určitě to není doporučeníhodná praxe. U tohoto typu grafických materiálu hrozí, že se debata nebude točit kolem zamýšleného sdělení, ale kolem toho, odkud fotografie pochází,“ upozornil.
Připomenul přitom jiný případ, kdy v roce 2010 využil fotografii z online fotobanky tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek. Na billboardu byl vyobrazen s davem nadšených lidí v zádech. Nešlo však o jeho voliče, ale o fotografii Dánů. „Přišlo se na to a lidé si z toho dělali srandu,“ připomněl Komínek.
Dodal, že dnes je v politickém marketingu důležité, aby politici vystupovali autenticky a jejich voliči tomu věřili. „Tato situace může působit negativně v tom smyslu, že nebyli schopni najít někoho, kdo by byl ochotný takto pózovat,“ dodal.
Že každá reklama je dobrá reklama, podle něj v tomto případě neplatí. „Kdyby to bylo v jakémkoliv jiném oboru, mohlo by to platit, protože lidé se dozví poprvé o tom, že daná společnost existuje. O komunistech ale všichni víme, že existují,“ vysvětlil Komínek.
Zločiny režimu
Odezva sociálních sítí byla velká. Objevila se řada fotomontáží, které napodobují styl původního plakátu. Místo mladé dívky jsou však na nich vyobrazeny různé zločiny komunistického režimu.
Fotomontáže napodobují původní plakát:
Ta kampaň komunistů je moc hezká, ale přišlo mi, že má ještě spoustu prostoru pro zlepšení. Tak jsem se toho chopil. Není zač.
#nezapomene #ksčm https://t.co/mzSM8Vf3Ep
Na obrázcích se objevily třeba fotografie z války ve Vietnamu, masové popravy z období vlády Mao Ce-tunga, bývalého prezidenta Čínské lidové republiky, nebo z československého pohraničí.
Část lidí šíří osvětu o zločinech komunistického režimu:
Děti prosí velitele tábora, aby jim vrátil ostatky jejich tatínka.
Ten zemřel 18. května 1957 v korekci tábora Rovnost na Jáchymovsku, kde byl na 20 let za velezradu.
Děti soudruhům slibují, že se budou dobře učit, jen ať jim tatínka dají a můžou se s ním rozloučit.
Nedali. https://t.co/0tSHp5b5cd
Právě i černobílé vyvedení s červenými akcenty je podle Komínka nešťastné. V marketingu se totiž černobílé motivy používají ve spojení s něčím negativním. „I kvůli tomu to působí trochu amatérsky,“ míní. Šála navíc může na některé působit jako oprátka, její použití je nešťastné i ve vztahu k ročnímu období.
KSČM cílí na mladé
Strana vybrala fotografii mladé ženy, protože právě mladé voliče má kampaň nalákat. Mezi těmi má KSČM již dlouhodobě jen nízkou podporu, podle průzkumu ze začátku roku má strana nejstarší voliče. Jejich průměrný věk je 63 let, 70 procent z nich je v důchodu.
„Minimálně v jednom případě byla ta šála na slečnu na jiném obrázku poměrně neumětelně zpátky ‚přilepená‘. Toho si lidé na sociálních sítích všimnou,“ míní Komínek.
„Na mě to působí, jako by si dali členové KSČM se současnou věkovou skladbou brainstorming o tom, co si myslí, že by mohlo působit na mladé. Tato komunikace podle mě nevychází z kvantitativního šetření či focus group,“ dodal marketingový expert.
