K činu mohla vést ztráta naděje, říká psycholog o tragédii v Krkonoších

Čtyřicetiletou ženu a jejího tříletého syna našli záchranáři v pondělí v Krkonoších mrtvé. Podle policie šlo o vraždu s následnou sebevraždou. Psycholog Karel Humhal ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že člověk k takovému činu přistoupí, když ztratí veškeré naděje na to, že by v dalším životě mohl nějak existovat. Upozornil však, že komentování podobných událostí je ošidné.

„Je velmi ošidné komentovat podobné události, pokud člověk nezná podrobnosti. Člověk přistupuje k takovému činu, když ztratí veškeré naděje na to, že by v dalším životě mohl nějak existovat, když zhasne světýlko v dálce, perspektiva, že to nějak půjde,“ uvedl Humhal.

Jedná se podle něho o silně odůvodněné rozhodnutí. „Překonat pud k životu je velice obtížné,“ dodal.

Pohřešovanou ženu s tříletým synem našli v horách mrtvé

„V tomto případě, kdy došlo k úmrtí dítěte, které je vyšetřováno jako vražda, je to ještě složitější, protože se říká, že matky pokládají děti za část sebe, zvlášť v tom nižším věku, kdy je dítě malinké,“ podotkl Humhal.

V některých případech ale podle něj lze vypozorovat, že s člověkem něco není psychicky v pořádku. „Je to případ od případu. Někdy osoba dlouho signalizuje, že něco není v pořádku. Psychologové pro to mají výraz cry for help – volání o pomoc. Jsou ale situace, kdy okolí nemá sebemenší tušení, že dotyčná osoba něco podobného spáchá,“ popsal psycholog.

Pomsta skrz dítě

Bývalý vojenský psycholog, odborník na psychologii přežití, lidské odolnosti a zvládání krizových situací Michal Kříž pak pro iDNES.cz uvedl, že vražedkyně mohla mít duševní onemocnění, ale i prožívat hlubokou krizi.

„Spáchání tak závažného činu jako je suicidium (z latiny sui caedare - zabít sám sebe) je z psychologického hlediska bráno jako agrese proti sobě (autogarese). Může to být jednoduché východisko z nějakého dlouhodobého zatížení psychopatologií, například depresivní poruchou, kde je tendence k sucidiu 500krát vyšší než o zdravé populace. Nelze vyloučit ani jiné těžší formy psychiatrického onemocnění, jako jsou psychózy, ale to by pravděpodobně neušlo jejímu bližšímu okolí,“ uvedl.

Suicidiální rozvoj

„Dále rozhodnutí k tomu činu může způsobit hluboká krize, a s tím spojení kumulace emocí, kdy se sebevražda zdá jako jediné východisko z krize. To ale předchází tzv. suicidiální rozvoj, který lze shrnout do tří bodů,“ řekl Kříž.

1. úvahy o siucidiu
2. ambivalence (rozpolcenost)
3. rozhodnutí - úleva a příprava

„Pokud okolí nezachytí první dvě fáze, je už pak těžké rozpoznat přípravy k činu, jelikož je již rozhodnuto,“ doplnil Kříž. Jako příčinu činu podle něj nelze vyloučit ani určitou terminální mstu manželovi, nebo společnosti, popřípadě akutní intoxikaci nějakou toxickou látkou, vyčerpáním vnitřních a vnějších zdrojů, a podobně. „Příčin toho činu může být několik, ale jde rozhodně o potlačení základního pudu přežití v důsledku výše zmiňovaných hypotetických příčin,“ dodal.

Dlouho chyběly indicie, zda jsou pohřešovaní v Krkonoších, říká náčelník

Psycholog Jan Kulhánek pak pro CNN Prima News doplnil, že rozvod či rozchod, při němž jde i o dítě, mohou eskalovat i další příbuzní. „Ne všichni jsou sdílní a svěří se s tím, co se jim honí hlavou. Připadají si v koncích, mají na protistranu velký vztek a nakonec se pomstí i na dítěti,“ řekl.

Podle Kulhánka se tomu dá obecně trochu předejít tím, že se společnost a zúčastnění snaží rozejít či rozvést ne až tak dramaticky. „Někdy však negativně řečeno pomáhají příbuzní a přátelé, kteří je ještě podporují v tom, aby se situace hrotila, stejně jako nenávist,“ dodal.

Na všechno se připravit nelze, říká expert na krizové situace

Pokud máme v okolí někoho, u koho pozorujeme negativní psychické změny, neměli bychom podle Humhala takového člověka nechávat o samotě.

„Měli bychom být s ním, hovořit s ním. Pokud se podaří o těch věcech mluvit, člověk se často otevře, vypovídá se a dá se najít řešení. Problém je, pokud nemluví a je uzavřený do sebe. Tam pomoc neposkytnete,“ vysvětlil Humhal a dodal, že pokud se zjistí, že člověk uvažuje o sebevraždě, měli bychom ho doprovodit k odborníkovi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video