Rastislav Maďar je prozatím spokojený s tím, jak se vyvíjí epidemiologická situace v České republice. Myslí si, že bude důležité, jak země zvládne další dva týdny. To by se naplno měly projevit důsledky zatím nejvýraznějšího rozvolnění zavedených opatření, včetně otevření nákupních center nebo venkovních částí restaurací.
Další dva týdny rozhodnou
Podle epidemiologa pochází velká část nových případů ze známých ložisek nákazy. „Proto si myslíme, že nám žádná dramatická situace nehrozí. To, kde jsme teď, nám vytváří poměrně slušnou komfortní zónu, že se nám do pár dnů nezahltí jednotky intenzivní péče.“
Epidemiologická situace je podle Maďara příznivá. „Čekají nás klíčové dva týdny, kdy se ukáže, co ta největší vlna uvolnění způsobí. I proto chceme apelovat na to, aby se lidé chovali zodpovědně vůči sobě i svým rodinám.“
„Když teď udělají chybu, projeví se to na jejich nejbližších. Někdo se může nakazit, někdo může být bezpříznakový. Ale právě od něj se to může přenést na někoho, koho má rád, kdo je jeho blízký přítel nebo rodinný příslušník, a pak mohou být následky fatální.“
Bavorsko nám dělá starosti
Přenosy infekce v MHD, obchodech nebo na pracovišti jsou v tuto chvíli podle Rastislava Maďara minimální. „Zatím nemáme pocit, že bychom nad tím ztratili kontrolu. Ale teď se díváme s velkou pozorností na naše západní hranice, protože v některých částech Bavorska se epidemiologická situace zhoršila.“
„Navíc oni k tomu nepřistupují jako my, tedy plošnou implementací karanténních opatření a neuzavírají konkrétní oblasti. Takže my si teď musíme hlídat, aby nám pendleři, kteří přecházejí hranice do těchto oblastí, dramaticky nezhoršili naši situaci.“
„Samozřejmě neustále sledujeme nejzranitelnější skupiny populace,“ pokračuje docent epidemiologie. „Tedy zejména ústavy, kde žijí starší lidé nebo chronicky nemocní pacienti. A ty musíme ochránit. Protože by nám jinak stoupla úmrtnost, což by po tom všem, co jsme jako celá společnost obětovali, byla obrovská škoda.“
„Když jsou ale nízká čísla nakažených, daří se dobře dohledávat kontakty těchto lidí. Klasické epidemiologické šetření je pak vysoce úspěšné. To by se však změnilo ve chvíli, kdyby se rozjel nějaký regionální protest proti opatřením, který by vedl k prudkému nárůstu kontaktů nakažených osob. Pak by dohledávání bylo obtížné.“
Ohrožené cestování do Německa?
„Situaci v Bavorsku musíme sledovat. Tam se to liší okres od okresu. I v tomhle ohledu se snažíme co nejvíce monitorovat stav na lokální nebo regionální úrovni. Takže pokud by se vše ještě zhoršovalo, tak to budeme nějakým jasně ohraničeným způsobem řešit.“
„Na druhou stranu při pohledu na východ můžeme sledovat velmi příznivou situaci na Slovensku,“ říká Maďar. „Proto bychom byli rádi, aby se tato hranice co nejdříve otevřela. Existují tam totiž rodinné vazby, smíšená manželství, u nás studuje obrovské množství studentů ze Slovenska. Pokud se oni nebudou bát nás, tak my bychom se jich bát neměli.“
„Bohužel ale upozorňuji, že cestování do ciziny může přinést to, čeho jsme byli svědky na začátku zavedených opatření, tedy stigmatizaci lidí, kteří vyjedou do zahraničí. Navíc kdyby byl zájem o cesty do zahraničí příliš veliký, tak rozhodně ne každý se dostane k testům.“
Kdyby podle epidemiologa vyjely desítky tisíc lidí během jediného dne, bude ohrožena stávající testovací kapacita. „A to i kdyby to byla komerční služba za vlastní peníze turistů. Jedinou možností pak bude skončit v karanténě. A to si asi každý rozmyslí, protože pokud půjde o dobrovolnou cestu, nebude stát těmto lidem platit nemocenskou nebo ošetřovné.“
Nejdříve se otevřou hranice se sousedy
Co se cest Čechů do zahraničí týče, nejpravděpodobnější je podle Rastislava Maďara otevírání hranic právě se Slovenskem a také s Rakouskem. Následovat by mělo Německo a Polsko. „Nejdále jsou jednání se sousedními státy. Zájem je i o možnost cestování do Chorvatska.“
„Co se Chorvatska týče, je tam problematická situace v tranzitních zemích, tedy nejen v Rakousku, ale také ve Slovinsku a Maďarsku. Mimochodem i hlavní chorvatský epidemiolog má obavy z davů zahraničních turistů, kteří by v zemi mohli zhoršit situaci.“
„Skutečně každý bude při cestě do zahraničí riskovat, že pokud těsně před odjezdem, na místě nebo u nás do tří dnů nesežene test, bude muset skončit v karanténě,“ doplňuje docent epidemiologie.
Kdy přijedou zahraniční turisté?
Cestování zahraničních turistů do Česka bude podle Rastislava Maďara možné pouze tehdy, když cizinec z ne příliš rizikové země bude mít v pořádku PCR test. „Tím bude na našem území moci po nějakou dobu pobývat.“
„Pokud ho nebude mít k dispozici, třeba když se bude jednat o člena nějakého zahraničního filmového štábu, tak musí zůstat po příjezdu v hotelu, v určité formě samoizolace, a do tří dnů si musí test zařídit. Ale to všechno se musí dělat bilaterálně, protože pak zůstává otázkou, co bude následovat ve chvíli, až se tento občan vrátí zpátky do své země.“
To, kdy tenhle systém bude možný, se podle epidemiologa ukáže až po následujících dvou týdnech. „Budeme čekat na výsledky největší vlny rozvolnění z tohoto pondělí. Protože pokud se u nás situace zdramatizuje, rozhodně nebudeme chtít, aby nám to zahraniční návštěvníci ještě zhoršili.“
Roušky sundáme za dva týdny
„Samozřejmě se snažíme vnímat různé faktory, ale na prvním místě je pro nás zdraví občanů. Chtěli jsme původně pro jistotu udržet roušky nějaké dva nebo tři týdny po vlně, která je plánována na 25. května. Ale v neděli odpoledne jsme o tom v naší epidemiologické skupině ještě debatovali a připustili změnu.“
„V pondělí byla na programu největší vlna uvolnění opatření a tím pádem i ta nejrizikovější. A pokud nám epidemiologická data vydrží v této příznivé úrovni ještě dva týdny, tak 25. května ve vnějších prostorách, dál od lidí, pokud jsme s naší rodinou, tak roušku nebudeme muset mít. Ale když se k někomu přiblížíme na dva metry, tak bychom si ji měli vzít,“ uvádí Maďar.
„V této formě jsou to epidemiologové schopni akceptovat. Ve vnitřních prostorách ale roušky ještě nějakou delší dobu zůstanou.“
V Rakousku roušky nejsou plošné
V sousedním Rakousku však mají velmi srovnatelná čísla nárůstu nakažených. Počet aktivních případů v poslední době extrémně klesl a situace je srovnatelná s Českem. A přitom tam plošné nošení roušek povinné nebylo.
„Chápu, že bychom všichni nepochybně roušky rádi odložili. Na druhou stranu Česko uvolňuje opatření velmi rychle. Rakousko sice také, ale ani oni nemají jistotu, že si tím neroztočí spirálu, která by se jim obtížně brzdila a zvýšila by úmrtnost populace.“
„Každá země musí postupovat sama o sobě,“ vysvětluje epidemiolog. „My to vnímáme tak, že uvolňujeme opatření nejrychleji, jak jsme schopni z hlediska ochrany zdraví celé populace akceptovat. Říkám tomu, že jsme na epidemiologické hraně toho, pod co se ještě podepíšeme.“
„Zároveň ale chceme, aby nás během uvolňování, nebo alespoň během té nejdůležitější části, provázela základní tři pravidla. Tedy: dostatečná vzdálenost, hygiena rukou a roušky. A během rozvolňování nechceme ani jeden z těchto tří pilířů pustit. Pak by se nám totiž obtížně vyhodnocovalo, co může za možným nárůstem případů stát.“
Zhoršení dat podle Rastislava Maďara epidemiologové během rozvolňování opatření očekávají. „Ale ne v nějaké významné míře. Proto bychom chtěli roušky ještě dva další týdny po této velké pondělní uvolňovací vlně udržet. Když se to teď povede, tak máme velkou pravděpodobnost, že další vlna, tedy 25. května, nějaké zásadní zhoršení nepřinese.“
Nechceme už brzdit plošně
Kritici z řad opozice vládě vytýkají, že nemá stanovena kritéria, podle kterých by za zhoršené situace znovu zavedla omezení. To ale epidemiologové popírají. Podle Rastislava Maďara mají kritéria jasně určena.
„Máme daný strop. Tím je nárůst několik dní po sobě v řádu stovek případů s ohledem na množství provedených testů. Nesmí to ale být jen dílčí výkyvy. Současně musíme sledovat, jaká je struktura případů. Tedy zda nové případy budou vycházet z již známého ohniska nákazy, tedy zda třeba nejde o nárůst v nějakém domově pro seniory nebo v ústavech sociální péče.“
„Musejí to být nové případy, které jsou rozptýlené v populaci,“ objasňuje Maďar. „Tedy pokud by se opravdu jednalo o případy nového ohniska nákazy. Do toho velmi pečlivě sledujeme obsazenost jednotek intenzivní péče, sledujeme i to, jakou strukturou populace se virus pohybuje, tedy pokud se nebude jednat o rizikové skupiny, jak se to dělo v Itálii, a proto tam měli takový problém se smrtností a úmrtností.“
„Existuje opravdu řada jasně daných faktorů. Přesto předpokládáme, že už nebude potřeba brzdit plošně. Díky chytré karanténě, e-roušce i dalším důležitým systémům vyhledávání kontaktů bychom to rádi dotáhli co nejvíce na lokální úroveň.“
„Tedy když se ukáže, že nějaká provozovna nebo restaurace, třeba kvůli ignoraci opatření ze strany majitelů, bude centrem nové nákazy, bude se opatření týkat opravdu pouze této provozovny, aby restrikce nedopadly na celou Českou republiku, ale ani na kraj nebo město.“
„Plošné opatření jsme museli udělat v březnu,“ vzpomíná Maďar. „Ale jen proto, že jsme nevěděli, v jaké jsme situaci, kde se virus vyskytuje. Potřebovali jsme zabrzdit a zmapovat situaci, abychom následně mohli postupovat cíleně. A to se povedlo.“
Systém varování
Epidemiologové chystají v těchto dnech několikastupňové varování. „Je to něco jako semafor. Takže zelená nám ukáže, že jdeme správným směrem, můžeme to akceptovat, žlutá nám sdělí: pozor, něco se děje, na něco se musíme zaměřit, a červená upozorní, že děláme něco špatně a musíme začít brzdit.“
Žlutá by podle docenta epidemiologie mohla znamenat, že další vlna uvolnění karanténních opatření nepůjde jako celek, ale že bude rozdělena na méně a více rizikové části. „A že tedy ty méně rizikové části pustíme dříve a více rizikové později, nebo celou vlnu odložíme na později.“
„A to platí hlavně do budoucna. Jedná se třeba o pendlery, o cestování do ciziny, ale i o hromadné akce, na které teď bude velký tlak, protože jde o důležitý segment hospodářství, který přináší zisky a při kterém se baví společnost, ať už v kultuře nebo sportu. Proto tento systém varování potřebujeme, abychom na situaci dokázali včas reagovat.“
Přes milion nakažených lidí?
Rastislav Maďar se v závěru rozhovoru po Skypu vyjádřil i ke slovům profesora epidemiologie Jiřího Berana. Podle něj je v Česku 1,4 milionu lidí, kteří se s koronavirem setkali. Nevykazují však jakékoliv měřitelné příznaky, protože jejich buněčná imunita nemoc zastavila.
Podle Berana je tak studie promořenosti populace nepřesná. To, že se nemoc projevuje skrytě, podle něj naznačuje, že covid-19 je lehká forma onemocnění.
„Je to hypotéza stojící na hypotéze. Jde o akademickou debatu, která bude na místě až s odstupem času. Pokud by ale tato hypotéza byla správná, rozhodně to nebude znamenat, že by to mělo změnit hodnocení dosavadního postupu. Způsob, který se u nás aplikoval, byl správný a efektivní,“ uzavírá v rozhovoru po Skypu Rastislav Maďar.
