ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Covid ukázal problémy pečujících. Stát na ně sice myslí, praxe je ale složitá

  • 0
O své bližní se v České republice stará více než milion takzvaných neformálních pečujících. Během epidemie covidu-19 se přitom ukázaly některé dlouhodobé problémy, jimž takoví lidé čelí. Třeba že v případě jejich hospitalizace se nemá o blízké kdo postarat.

Rodiče, kteří pečují o syna s kognitivní poruchou, byli na podzim oba hospitalizování s těžkým průběhem nemoci covid-19, a protože nikdo nevěděl, co s dítětem odkázaným na jejich péči, byl jejich syn hospitalizován také, i když sám nemocný nebyl.

Nemocnice ale neměla kapacity se o něj starat. Brzy jej proto přemístila do psychiatrické léčebny. To přitom bylo zbytečné – po několika dnech se zjistilo, že má strýce, který je ochotný se o něj postarat. Muž se však o celé situaci včas nedozvěděl, a syn proto hospitalizací prošel zbytečně.

To je jen jeden z mnoha případů, jaký má současná situace vliv na neformálně pečující osoby, tedy na lidi, kteří se starají o své blízké. Může přitom jít nejenom o děti se zdravotním handicapem, ale také o staré rodiče.

Epidemie nemoci covid-19 v Česku

„Více než milion Čechů doma pečuje o své blízké a většina z nich se v době pandemie obává situace, že náhle onemocní, budou hospitalizováni nebo skončí v karanténě. Může se tak stát, že se jejich blízký z hodiny na hodinu ocitne bez péče a bez pomoci,“ popsal tiskový mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické Ivo Mareš. Právě Diakonie totiž provozuje projekt Pečuj doma zaměřený právě na pomoc neformálně pečujícím osobám.

Nouzový plán péče

Diakonie v prosinci loňského roku právě v reakci na epidemii koronaviru spustila nový systém pod názvem Nouzový plán péče. Jeho cílem je zabránit právě těmto situacím. „Jde o systém, který zajistí předání péče z hlavního pečujícího na náhradníka,“ popsal Mareš.

Dítě by muselo do Klokánku. Samoživitelé řeší, co dělat v případě nákazy

Funguje jednoduše – pečující osoba se ve svém okolí domluví s příbuznými či známými, kteří jsou ochotní se v případě potřeby o daného člověka postarat. Diakonii pak pomocí formuláře předá veškeré kontaktní informace i pokyny pro zajištění péče.

A když se takovému člověku cokoliv nečekaného stane, policie nebo záchranná služba kontaktuje Diakonii, která zajistí předání péče i instrukcí.

Situace rodičů pečujících o syna s kognitivní poruchou totiž není ojedinělá. Jen namátkou, o pomoc již žádala třeba matka-samoživitelka dítěte s poruchou autistického spektra, když musela strávit po úrazu několik týdnů v nemocnici, anebo syn seniora trpícího demencí, který s otcem nesdílí domácnost a musel nastoupit do karantény.

Pečují hlavně ženy

I když jde o extrémní situaci, současná doba je těžká i pro ostatní neformální pečující. „Hodně v naší poradně poskytujeme psychologickou podporu či právní poradenství. Situaci neformálně pečujícím ale komplikuje i skutečnost, že sociální služby, které je možné využívat zejména pro domácí péči, jsou v důsledku pandemie omezeny,“ popsal Pavel Štern z projektu Starám se a pracuji, který se zabývá pomocí neformálním pečovatelům, především v otázce skloubení péče o blízkého a zaměstnání.

„Dlouhodobá izolace přináší náročné situace – projevuje se to zvýšenou citlivostí, vyšší podrážděností, psychickými problémy... To vše samozřejmě klade zvýšené nároky na péči a pečující,“ souhlasí Mareš z Pečuj doma.

Jak se mnozí shodují, problémům čelí pečující dlouhodobě. Epidemie jen jejich potíže zvýraznila. „Sociální systém v ČR je sice na první pohled rozsáhlý, na lidi v situaci neformální péče stát formálně pamatuje, ale praxe je poněkud složitější,“ míní Štern.

Socioložka: Covid vytváří prostředí pro rozdmýchání mezigenerační války

Chybou je podle něj třeba nedostatečná dostupnost terénních sociálních služeb nebo těžko dostupné ošetřovné. 

„Stávající podmínky nároku u dlouhodobého ošetřovného jsou v praxi pro velké množství pečujících v podstatě nesplnitelné,“ míní. Osoba, o kterou pečují, totiž musí být hospitalizována minimálně sedm dní, žádost o ošetřovné na ni navíc musí bezprostředně navazovat, a to s doporučením lékaře z instituce, kde probíhala hospitalizace.

A problém je podle něj i v přístupu zaměstnavatelů – ty by měl stát motivovat k zaměstnávání neformálně pečujících a jít příkladem ve vstřícnosti při krizových situacích.

Neformálně pečujících je v Česku více než milion, podle některých odhadů dokonce téměř dva miliony. Téměř dvě třetiny dlouhodobé péče jsou přitom poskytovány ženami ve středním nebo raném důchodovém věku mezi 35. a 64. rokem života. Mnohdy jsou tak v situaci, kdy se starají o své nezaopatřené děti, současně i o nemocné rodiče v seniorském věku a navíc docházejí do práce. S dalším stárnutím populace přitom bude neformálně pečujících ještě přibývat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video