„Prozatím se studie v době od června 2020 do konce října 2020 zúčastnilo celkem 2 367 dospělých respondentů z České republiky,“ uvedla koordinátorka studie Denisa Manková z Národního ústavu duševního zdraví.
První výsledky se týkají psychosociálních důsledků pandemie a vztahu lidí k médiím, tedy konkrétně ke zprávám o pandemii a s nimi spojené zvládání stresu.
„Zajímavým zjištěním je fakt, že v mnoha ohledech se během pandemie daří hůře ženám: zatímco téměř tři ženy z deseti uvedly výraznější zhoršení stresu, u mužů byl rozdíl nevýrazný. Zároveň ženy zaznamenaly významnější zhoršení v pocitech osamělosti a vzteku než muži,“ uvedla Manková. Naopak u pětiny mužů výsledky ukázaly zvýšenou míru altruistického chování. U žen byl tento rozdíl nepatrný.
Celkově dotazník vyplnilo více žen, nejvíce respondentů bylo ve věku mladší dospělosti 18-39 let a ve věku 40 až 59 let. Srovnání různých věkových skupin ukázalo, že pocity osamělosti prožívali právě mladší dospělí.
Co se týče médií, 60 procent respondentů uvedlo, že u nich strávilo mnohem více času. Častěji to byly právě ženy.
Covid a duševní zdraví. Lidé s psychickými problémy patří do rizikové skupiny |
Vědci také zkoumali, jak se lidé snaží s nepříjemnými pocity vypořádat. „Mezi nejčastější a nejefektivnější strategie naši respondenti řadili cvičení a chůzi, smysluplný koníček, přímý osobní kontakt nebo interakci s druhými lidmi a trávení času na internetu, a to bez ohledu na pohlaví,“ popsala Manková.
Studie však ukázala, že respondenti ve středním věku uváděli navíc práci jako jednu z nejefektivnějších strategií zvládání stresu. „Pro seniory byl nejefektivnější přímý osobní kontakt či interakce s druhými, užívání internetu, cvičení či chůze, smysluplný koníček a kupodivu taktéž práce z domova či z pracoviště,“ dodala odbornice.
Studie s názvem The Collaborative Outcomes study on Health and Functioning during Infection Times je mezinárodní průzkumný projekt pro celou populaci v zemích postižených pandemií koronaviru. Cílem studie je zjistit informace k preventivním a intervenčním programům zaměřeným nejen na pandemii covid-19, ale i na další pandemie v budoucnu.
Projektu se zúčastnilo zatím více než 115 tisíc lidí ze 150 zemí světa.
