Silou českých komunistů je extremismus, negativní postoj, nepřátelství k moderní době. Tvrdí, že až přijdou do vlády, šelmu kapitalismu dají na řetěz.
Je to jejich největší omyl. Komunistům by nejvíce uškodilo, kdyby do vlády přišli.
Podporuje je extremistické obecenstvo, kterému čerta záleží na mladém či starším Marxovi. Cílem extremismu je nenávist, zmar, záporný vztah ke všemu. Změřeno volbami, je to u nás dnes pocit dvacetiprocentní.
Komunistická strana je toho pocitu vlajková loď, kolem níž se - krom hrstek nacizujících plešatců - všechen český extremismus sdružuje. V tom je síla českých komunistů, ale v tom je také jejich slabost.
Jejich aktivita bude vždy jen pokřik z periferie. Pokud by vstoupili do centra politiky, nebudou. Extremismus si najde jiné předáky. Komunistický žralok to má těžké, musí plavat ve vlnách extremismu, nebo utone.
Jsme svého druhu orientální země. Jen orientální země pěstují dodnes komunistické učení, černý květ evropské civilizace. Aby přežil, dávají mu domácí obsahy: korejský dědičný komunismus je v rukou feudální rodiny, kubánský je prosycen latinskoamerickým nacionálním banditismem.
Připomeňme i svého času vitální zelený komunismus libyjských beduínů. Čím modernizuje komunismus Grebeníček? Neboli jaký je nynější český příspěvek k dějinám komunismu? Nu právě takový: sjednotitelé nicoty mohli by si napsat na odznak místo třešní. Ale možná je to s komunisty jednodušší.
Žádat nemožné je krásné živobytí. A výsledek? Pěkný trvalý život v politice. Ten jim narušuje jen bláznivý skutečný komunista Ransdorf, čtenář mladého Marxe. Za starých časů by jej oběsili. Dnes může být rád, jen není místopředsedou.
Rozumný komunista se nemění. Tam, kde je, cítí se blaze. Nebýt komunismu, kdo by se o komunisty zajímal? V civilu byly by to neznámé myšky. Kde by vzaly zář kamer, které se na ně dnes obracejí?
