Tu raritu nelze přehlédnout. Křivý komín bývalé cihelny stojí blízko silnice spojující Jihlavu se Žďárem nad Sázavou. "V Praze mají tančící dům a my máme tančící komín," směje se bohdalovský starosta Arnošt Juda.
Když mají šikmou věž v Pise, tak proč by nemohl mít Bohdalov také šikmou dominantu. Občas se starosty na komín někdo zeptá. Ne ale místní, ti jsou na zvláštnost zvyklí. "Celých pětadvacet let, co jsem v Bohdalově, ten komín vypadá takhle," dodává starosta.
Areál bývalé cihelny patří Bohumilu Křesťanovi, někdejšímu mistru Evropy v autokrosu. Komín vystavěl už v roce 1938 jeho dědeček. "Děda ho tenkrát určitě postavil rovně," ujišťuje s úsměvem Křesťan. Vychýlení je nejvíce patrné ze silnice, když se jede směrem od Žďáru.
Vysvětlení, proč se komín nahnul na jednu stranu, kdysi nabídl Bohumilu Křesťanovi jeho otec. "Táta mi tvrdil, že tam kdysi dělali bleskosvod. Natáhli tam ocelový drát," začíná s vyprávěním.
Silný drát pak ve spojitosti s tím, jak se komín při častém střídání teplot o něco málo natahoval a krátil, zapříčinil ohnutí komínu. "Podle táty to bylo tím," dodává majitel, který si pamatuje křivost komínu už z dětství. Tehdy prý ale byl nahnutý méně než dnes.
A nedávno si zašel do archivu, kde našel starý projekt cihelny. Komín chce totiž zabezpečit, aby se nenakláněl víc než je zdrávo.
"Bourat ho ale nechci. Prý je ta cihelna jedna z osmi v republice, která zůstala takto zachovaná," dodává bývalý autokrosař, který už dnes na závody jezdí jen jako divák.
Cihly se přestaly dělat v bohdalovském provozu před pěti lety. Dnes zde vyrábějí nástavby na automobily.
Dědeček Bohumila Křesťana si vlastnictví cihelny příliš neužil. Pro její vybudování se rozhodl za první republiky, kdy byl rozkvět stavebnictví. Pak přišla válka, takže vše dokončil až po jejím konci. Tehdy se cihelna naplno rozjela. Jenže pak přišlo znárodnění. Rodina dostala areál zpět až v roce 1991.
