Přiznám se vám: nekoukám se na televizi a neposlouchám rozhlas. Už od jara roku 2020, kdy jsem kvůli své duševní rovnováze vypnula covidové šílenství a už jsem se ke sledování televize nevrátila. Přesto platím daň z rozhlasu i z televize, které se eufemisticky říká koncesionářský poplatek, ačkoliv jsem nikdy o žádnou koncesi nežádala a ke sledování televize nikdo žádnou nepotřebuje. Ve skutečnosti to je televizní daň. Daň, kterou teď ministr kultury chce zvýšit.
Máme státní rozhlas a státní televizi, jejíž redaktoři už mnoho let papouškují v mnoha situacích jedinou pravdu (tu svou) a názorové oponenty buď urážejí, nebo je radši do studií ani nezvou, jiný pohled na věc nezobrazují.
