Máme zůstat v úřadě my, nebo tu místo nás bude někdo daleko horší? České řešení je vždy stejné. Zůstat. Úřad je úřad a všichni jsou horší než my. Parlament Špidlovi posloužil, aby otestoval rozsah věrnosti jeho sto jedna ovcí. Nic víc se nestalo.
Pro opozici je to dobrá zpráva. Mučení zvěře bude pokračovat. Vláda se může směle pustit do dalších prohraných konfliktů a sporů. Dobrá zpráva je to i pro Špidlu. Může předstoupit před svou stranu jako muž, který má důvěru.
Kdo mu to však uvěří? I dnes má nestabilitu, s níž zatím prohrál každý zápas. Dobrodružné povahy musí vzrušit, jak tenká moc drží vládu. Jeden hlas. Nechte se tím chvíli opájet. Jeden hlas mění vše.
Možná, že tajné hlasování by vládu povalilo a veřejné hlasování o hlavě státu by naopak povalilo Klause. Mohli jsme dnes nemít prezidenta a nemít vládu. Proveďme sami v sobě úvahu o síle demokratických pravidel: jsou silná, vliv mají.
Včerejší hlasování mělo dobrý rys. Vrátilo nás do obvyklých kolejí. Koalice podpořila vládu, má jasnou odpovědnost. Opozice byla proti, odpovědnost za vládu nemá. Každý si může přečíst, kdo pro co je. To je pokrok, který jsme dlouho neměli.
Nevíme však, kolik třaskavé opozice je nashromážděno v lůně vlády a kolik úderů z toho lůna ještě povstane. Problém, který chtěl Špidla řešit v parlamentu, bude řešit na nejvyšším stranickém shromáždění na konci měsíce.
Dá se prorokovat, že sociální demokraté nejsou všichni sebevrazi, že Špidlu na sjezdu podpoří, že Zemana ponechají definitivně v penzi a že Špidla své panování do příštích voleb udrží.
Teprve až se toto socialistům podaří, až zasednou ve vládní místnosti stabilizovaní, vyroste před nimi skutečný, dosud málo viditelný problém: jak vládnout s těmi malými koaličními hady? Ale možná se toho problému ani nedočkají. Nechají si dál jen svou vlastní bezradnost.
