ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Větší riziko nákazy hrozí od klíšťat z měst než z lesa, ukázal výzkum

  • 1
Klíšťata v parcích jsou až třikrát častěji nakažená bakteriemi lymeské boreliózy než stejní roztoči v lesích. Zjistili to odborníci z několika institucí, kteří společně zkoumali klíšťata v několika městech a nyní zveřejnili první výsledky. Podle nich bylo téměř každé druhé infikováno alespoň jednou z bakterií, které způsobují onemocnění lidí.

„Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě,“ shodují se parazitologové z Akademie věd s odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB-Technické univerzity v Ostravě. Společně se loni pustili do sběru a testování klíšťat na přítomnost bakterií nebezpečných pro lidi i zvířata ve třech městech: v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích.

Projekt nazvaný Klíšťata ve městě potrvá ještě tři roky. Zapojit se do něj mohou i zájemci z řad veřejnosti, které vědci žádají, aby hlásili výskyt a nahrávali fotografie klíšťat prostřednictvím webového portálu Klíšťata ve městě.

Už teď ale odborníci zveřejnili první výsledky z minulé sezóny, z nichž vyplývá, že klíšťata z měst jsou pro jejich obyvatele nebezpečnější než ta z lesů.

Na horách klíště nechytnu, spadne ze stromu. Fakta a mýty o klíšťatech

„V prvních osmi měsících projektu jsme nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků i lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Přesně 44 procent klíšťat bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ říká vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Nejčastěji vědci nacházeli bakterie způsobující lymeskou boreliózu, a to u 26 procent zkoumaných klíšťat. Podle Kateřiny Kybicové, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu ze Státního zdravotního stavu, jde až o trojnásobek infikovaných klíšťat proti těm z lesů, které vědci zkoumali v minulosti.

„Nemoci přenášené klíšťaty máme spojené především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím výskytu klíšťat. Jak ukazují naše výsledky, s těmito infekcemi se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích. Městská zeleň tak představuje vysoké zdravotní riziko. Přitom jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště,“ říká Kateřina Kybicová.

Upozorňuje, že stejné výsledky vysoce infikovaných klíšťat pozorují odborníci v pražských lesoparcích posledních deset let. Zkoumají, za jakých podmínek se klíšťatům a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak rizika přenosu infekce minimalizovat.

Klíšťata nesplachovat, ve vodě přežijí a mají blízko k intimním partiím, říká vědec

Výrazný rozdíl vědci zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. „Na různých místech jsme našli od jednoho až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ říká Václav Hönig s tím, že nejvíce jich bylo v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku se klíšťata vyskytovala ojediněle.

„Ačkoli lze předpokládat, že v městských parcích bude výskyt klíšťat nižší než v lesích, není tomu tak. V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ dodává vedoucí Národní referenční laboratoře pro desinsekci a deratizaci Martin Kulma. „Zajímavé je, že ojedinělá aktivní klíšťata jsme našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ dodává.

V laboratořích odborníci klíšťata testovali na přítomnost bakterií způsobujících kromě známé lymeské boreliózy i méně známá onemocnění, jako jsou návratné horečky, anaplazmóza, neoehrlichióza či rickettsióza.

Klíšťat je v kraji hodně, chránit se před nimi lidem pomáhá i nová aplikace

Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková zdůraznila, že pokud chceme omezit riziko nákazy lymeskou boreliózou, je nutné co nejdříve odstranit přisáté klíště. „Očkování proti této nemoci nemáme k dispozici. Ale je vhodné se očkovat i proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty: klíšťové encefalitidě,“ dodala Macková.

Očkování doporučuje i emeritní primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel. „Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy na počet obyvatel. Ve své praxi jsem zažil řadu pacientů s trvalými následky. Nezapomenu na mladou matku malého dítěte, které trvale ochrnula od hlavy dolů a skončila jako ležák v ústavu. Já sám jsem proti této nemoci očkovaný, stejně jako moje rodina včetně vnoučat,“ dodává lékař.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video