„Zemřel devatenáctiměsíční chlapec, který se nakazil bakterií Neisseria meningitidis skupiny B, proti které je u nás od roku 2014 dostupná vakcína. Očkování je nepovinné, ale nejmenším dětem a také adolescentům plně hradí vakcíny i proti dalším skupinám meningokoka zdravotní pojišťovny. Dítě, které nákaze podlehlo na konci března, očkované bohužel nebylo,“ říká Zuzana Okonji, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu.
Takzvaná invazivní meningokoková onemocnění způsobená bakterií Neisseria meningitidis se projevují buď hnisavým zánětem mozkových blan (meningitida), nebo otravou krve (sepse, septikemie) a celkovým selháním organismu, případně kombinací obou variant. Jejich zákeřnost je v extrémně rychlém průběhu procesu od prvních projevů nákazy k velmi těžkému stavu.
„Hrozí, že nakažený zemře ještě dříve, než se dočká pomoci,“ potvrzuje epidemiolog a místopředseda výboru České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Myslela jsem, že mám virózu. Málem mě zabil meningokok |
Nákaza podle něj nejvíce ohrožuje malé děti do pěti let a nejrozšířenější je mezi mladistvými ve věku od 15 do 19 let. „Proto by rodiče měli mít zájem o nepovinné očkování svých potomků. Česko je jednou z mála zemí, kde pojišťovny plně hradí dvě různé vakcíny proti nejčastějším skupinám meningokoka malým dětem do dvou let a také teenagerům ve věku od 14 do 16 let,“ říká Prymula.
Děti do jednoho roku věku je možné bezplatně naočkovat proti séroskupině B a děti ve druhém roce věku vakcínou, která chrání proti meningokokům A, C W a Y. Také teenagerům hradí pojišťovny oba typy vakcín.
„Ještě loni se mohli na účet veřejného zdravotního pojištění očkovat dospívající jen ve věku od 14 do 15 let, od letošního roku mají možnost až do dovršení šestnácti let,“ upřesňuje Prymula.
Meningokok mi sežral nohy, ale přežila jsem |
V minulosti onemocnělo v zemi každý rok okolo 80 až 100 lidí a zhruba desetina z nich zemřela. Například od roku 1993 do poloviny roku 2004 meningokok způsobil v Česku celkem 1 610 invazivních onemocnění a 177 lidí zemřelo, tedy téměř 11 procent. Většinou se nakazili skupinou B nebo C.
V posledních letech počet invazivních meningokokových onemocnění poklesl, například loni onemocnělo 17 lidí a jeden senior zemřel. „Za snížený výskyt vděčíme zčásti očkování, ale zčásti také covidu a hlavně proticovidovým opatřením. Očekáváme, že nyní počet nakažených opět poroste. Proto je důležité, aby se lidé zajímali o prevenci,“ říká Okonji.
Podle Prymuly je proti meningokokovi naočkovaná více než polovina dětí ve věku do dvou let, ale převažují ty, které mají jen vakcínu proti skupině B. Výrazně vyšší proočkovanost je v Praze a Středočeském kraji než například v Jihomoravském kraji. U adolescentů je zájem o vakcíny nižší.
Meningokok napadl tříměsíčního chlapce |
Podle zdravotních pojišťoven ale zájem o plně hrazené vakcíny proti meningokokům roste. „Z našich dat vyplývá, že v roce 2023 se zvýšil asi o 70 procent ve srovnání s rokem 2021. Loni byl naočkován zhruba každý druhý teenager z řad našich pojištěnců. I s malými dětmi jich byly přibližně 34 tisíce,“ uvádí mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Bakterii Neisseria meningitidis má asi deset procent populace přítomnou v krku, aniž jim působí jakékoli potíže. Jde o bezpříznakové nosiče. Situace se ale může změnit po extrémní fyzické námaze. Nákaza se přenáší vzdušnou cestou prostřednictvím kapének slin, kašlem, kýcháním či líbáním.
Mezi nejčastější příznaky meningokokové meningitidy patří celková nevolnost, vysoká teplota, zvracení, zimnice, bolest hlavy, krku, svalů a kloubů. Poté nastupuje ospalost, zmatenost, ztuhlost šíje, tmavě červená až fialová vyrážka, poruchy vědomí a křeče. Zánětem bývají často postiženy i ostatní orgány, například plíce, játra a srdce. Komplikace mohou vyvolat ztrátu sluchu, slepotu, epilepsii, poškození mozku či amputace některých částí končetin.
