Čtěte také:Věděl jste v osmdesátých letech, že vás sleduje tehdejší komunistická tajná policie?
Sledování jsem předpokládal. Kým jsem sledován, to jsem přesně nevěděl. Respektive mne to ani moc nezajímalo.
Tušila vaše manželka Livia, že se zajímali také o ni?
Dobře vím, že otravovali i mou manželku.
Ze svazku plyne, že v roce 1984 vám udělali na pracovišti noční prohlídku a odnesli nějaké věci ze sejfu. Věděl jste o tom?
O žádné noční prohlídce nic nevím. Takovými věcmi jsme se tenkrát opravdu nezabývali. Často doporučuji, aby lidé dnes trošku brzdili svou fantazii. Žádný sejf jsem navíc nikdy v životě neměl. Tedy ani v tehdejších dobách ne.
V záznamech se tvrdí, že StB kontrolovala i vaše telefony a poštu. Ani o tom jste nevěděl?
Kontrolu telefonů a pošty člověk též předpokládal, ale i v tomto případě platí, že to nesměl moc brát na vědomí. Jinak by snad nemohl žít.
Sledován jste měl být podle dokumentů kvůli svým odborným vystoupením. O co konkrétně šlo?
Od konce roku 1979 jsem ve funkci vědeckého tajemníka bankovní pobočky Československé vědeckotechnické společnosti pořádal pravidelné měsíční semináře a vydával o nich interní sborníky o ekonomických otázkách, které měly velkou návštěvnost. Chodilo tam kolem sto až dvou set účastníků. Na nich se otevřeně hovořilo o různých ekonomických tématech. Všeobecně to bylo považováno za velmi kritické vůči tehdejšímu režimu a lidé se dělili na ty, kteří tam chtěli být viděni, a na ty, kteří by si nikdy nedovolili tam přijít. Všechny semináře jsem moderoval zhruba stejným způsobem jako ty dnešní v Centru pro ekonomiku a politiku. Považovali jsme za samozřejmé, že je to sledovaná věc, a víme, že nejednou o ní bylo diskutováno na nejvyšších politických místech.
FOTOGRAFIE ZVĚTŠÍTE KLIKNUTÍM
Pozvali si vás kvůli těm seminářům na výslech?
U výslechu, nebo jak se toto předvolání nazývalo, jsem byl několikrát, zejména v okamžiku, kdy byly semináře - překvapivě až v období perestrojky - přes noc zakázány a já byl zbaven funkce vědeckého tajemníka Československé vědeckotechnické společnosti. Pikantní je snad jedině to, že tuto funkci po mně získal Josef Tošovský, stejně jako po mně o jedenáct let později získal funkci předsedy vlády.
StB zkoumala i váš tehdejší vztah k Miloši Zemanovi, s nímž jste se prý na seminářích podílel. Jaký byl tehdy váš vztah se Zemanem?
Na těch seminářích se mnou Miloš Zeman nespolupracoval. Pokud se nemýlím, jednou tam byl pozván jako řečník a několikrát byl mezi posluchači. Naopak on už ve druhé polovině 70. let organizoval jiné semináře, v rámci Sportpropagu, kterých jsem se pravidelně zúčastňoval. Znali jsme se dobře, i když to nepřerostlo v osobní setkávání.
Scházel jste se v té době s někým, kdo nějakým způsobem vystupoval proti režimu otevřeně či například na odborné úrovni jako ekonom?
Tyto semináře byly setkáním lidí, kteří neskrývaně odmítali centrálně plánovanou ekonomiku a vůbec celý tehdejší systém. Publikace z těchto seminářů jsou k dispozici a řadu svých vlastních textů jsem po roce 1989 - bez jediného následného zásahu do nich - publikoval v knize Ekonomická věda a ekonomická reforma (Gennex a Top Agency, Praha 1991 - pozn. redakce). Seminářů se zúčastňovali pozdější ministři či náměstci ministrů, či členové bankovní rady - Kočárník, Dlouhý, Dyba, Ježek, Zieleniec, Stráský, Zeman, Tříska, Rudlovčák a další. Dělení lidí nesouhlasících s tehdejším režimem a v různých formách proti němu otevřeně vystupujících a "všechny další" zásadně odmítám. To je pouze politicky korektní účelová dezinterpretace tehdejší doby.
V letech 1984 až 1986, z té doby svazek StB pochází, jste pracoval ve Státní bance československé. Co konkrétně jste tam dělal?
V bance jsem pracoval od roku 1971 do roku 1986, tedy od okamžiku, kdy jsem byl vyhozen z Ekonomického ústavu ČSAV jako "antisocialistická a antimarxistická síla". Pracoval jsem tam na různých místech, v letech, na která se ptáte, to bylo ve Správě investiční výstavby, jako ekonom-analytik.
StB často sledovala a kontaktovala lidi, kteří jezdili do zahraničí. Kam jste v té době jezdil vy a co jste tam dělal?
Na Západ jsem jezdit nemohl, letní turistika u moře v Bulharsku a Rumunsku nás s rodinou nijak nelákala. Jezdil jsem proto do Polska a Maďarska zcela neoficiálně na různé ekonomické, ekonometrické a statistické konference a semináře, protože tam se tehdy takové akce konaly a bylo možné se tam setkat se spoustou zajímavých lidí.
A vůbec jste netušil, kdo by na vás z kolegů mohl donášet?
Kdo žije v představě, že se tehdy svět dělil na donášení a nedonášení, ten se tragicky mýlí. Člověk by nemohl žít s představou, že je každý druhý donašeč. Jedinou možností bylo tuto věc nebrat na zřetel.
Takže vy jste svůj svazek, který na vás vedla StB, nikdy neviděl?
Na svazek jsem se podívat nebyl, nezajímá mne to, nečekám, že bych se něco zajímavého dozvěděl. Možná až příliš optimisticky si myslím, že člověk hodnotil lidi racionálně i tehdy, a proto si nemyslím, že by "donášení" dělal někdo tak blízký, že by se mne to dotýkalo i dnes. A u ostatních je to v podstatě jedno. Sledování jsem předpokládal. Kým jsem sledován, to jsem přesně nevěděl. Respektive mne to ani moc nezajímalo.
