Není tedy jeho vinou, že budoucí premiér si bude připadat jako Honza z pohádky, po němž pan král chce, aby nanosil sítem plnou káď vody.
Proč? Jistých sto jedna hlasů bez podpory komunistů totiž ve sněmovně není. Předpokládejme, že vyvoleným bude nakonec Stanislav Gross. Jako úřadující šéf největší strany k tomu má nejblíže.
V současné době, kdy pánové Bielesz a Vrbík opustili klub Unie svobody, musí uprosit aspoň jednoho z nich a k tomu proslaveného Petra Kotta, který už nejednou ve stavu těžké opilosti promeškal hlasování.
Unie se drolí dál a Gross jí nemá co slíbit - představa, že vezme její ministry do své vlády je pro sociální demokracii prakticky nestravitelná. Špidlu ČSSD svrhla i proto, že lpěl na vládě s ministry unie.
Pánové Topolánek a Kalousek už vůbec nemohou dát dohromady žádnou většinu. I kdyby chtěli jít spolu, museli by počítat s podporou sociálních demokratů... Situace je tedy zralá na nějakou dohodu typu opoziční smlouvy.
Prezident nepřímo vyzval stranické vůdce, aby upřeli své tvůrčí schopnosti tímto směrem. Mirek Topolánek dříve jasně řekl, že na takovou hru přistoupí jen tehdy, pokud bude směřovat k předčasným volbám. Kdyby z toho ustoupil, jednal by proti zájmům ODS.
Předčasné volby jsou zas hrozbou pro pana Grosse - ten bude stokrát raději prosit Unii svobody a koketovat s komunisty... Ovšemže se může objevit nějaká nová vychytralá dohoda, která všechny překvapí jako pakt Klaus - Zeman před šesti lety.
Smutné výsledky opoziční smlouvy pro všechny zúčastněné i pro zemi varují. Prezident by proto měl postupovat zcela podle litery i ducha své role a pověřit Stanislava Grosse - ten sice stojedničku nemá, ale má k ní nejblíž.
Poslanci ať pak premiérskému kandidátovi dají nebo nedají důvěru. Proč si vymýšlet něco nového, když jsou dána férová pravidla boje?
