"Bylo mi šest, ale na některé události si pamatuji přesně. Dodnes mám před očima německého důstojníka, který se otrávil u nás v sadu," uvedla Převrátilová rozená Díková.
Čimelice a okolí totiž obsadila 9. května vojska wehrmachtu utíkající z Prahy. Velel jim generál Karl von Pückler. Zhruba osmdesátitisícová německá armáda zaujala kolem Čimelic bojové postavení a odmítala se vzdát. Blokovala je jen méně početná americká jednotka.
Až 11. května se u Čimelic objevili Rusové. Drama vrcholilo, když generál Pückler chtěl předat zbraně Američanům, ale ti to nejdřív odmítli.
Tlumočil hrabě Kinský
"Přijel k nám hrabě Kinský jako tlumočník. Jednání o kapitulaci probíhala v našem mlýně. K vyjednávání s Američany ho pověřil místní národní výbor. Báli se, že to tu Němci srovnají se zemí," říká Převrátilová.
Žena má ke svému tvrzení dost důkazů. Především zápisky své matky, která událost zaznamenala. Po kapitulaci 12. května se devětapadesátiletý generál, hrabě von Pückler, zastřelil. Podobně dopadl i jeho pobočník a tlumočnice.
"Pohřbili je na hřbitově v Čimelicích. Po roce 1990 sem začali jezdit lidi ze spolku, který exhumoval německé vojenské hroby. Říká se tu, že u Pücklera našli v holínkách plno zlata," tvrdí dcera majitelů mlýna.
Je to legenda, nebo pravda? To se zlatem v botách Převrátilovou ani tolik nezajímá. Váží si spíš lidí, kteří dokázali po třiašedesát let uchovat cenné dokumenty. Tedy své matky nebo kronikáře a učitele z nedalekých Mirovic Jana Tomana.
"Chtěli mi tu na mlýn dát cedulku na památku kapitulace, ale odmítla jsem to. Nechci, aby sem chodila procesí zvědavých lidí. To podstatné je někde jinde," je přesvědčená Převrátilová.
Statek u Američanů, louka u Rusů
Když otec Marie Mastné chtěl v květnu pětačtyřicátého roku posekat jetel pro dobytek, musel při cestě s povozem ukázat propustku na demarkační čáře. Statek měl totiž v americké a louku v sovětské zóně.
Tak vzpomíná na první dny po válce čtyřiasedmdesátiletá Marie Mastná z Rakovic na Písecku. Demarkační linie totiž rozdělila na polovinu nejen celé jižní Čechy, ale i některé obce.
"Byla tu bílá čára přes silnici. Pamatuji si, že v polovině května měl otec na louce nádherný jetel. Když tam jednou přijel, bylo posečeno. Rusové si ho vzali pro svoje kobylky," říká Mastná. V té době jí bylo jedenáct let.
Demarkační linii pro Československo ustanovily Sovětský svaz a Spojené státy americké. Podle dohody měla vést na trase Cheb, Karlovy Vary, Plzeň, Písek, Netolice, České Budějovice, Linec. Do americké zóny se tak dostaly například Volary, Netolice, Krumlov. Do sovětské Tábor, Bernartice, České Budějovice, Velešín či Kaplice.
Pro zajímavost, v Kaplici se objevili jako první už 5. května vlasovci, příslušníci Ruské osvobozené armády, která na konci války přešla od spojenectví s Německem na stranu československých povstalců.
. Postup armád18. dubna 21. dubna 6. května 8. května 9. května |
Obavy z promíchání vojsk
Ještě než zahájila americká armáda osvobozování západních a jižních Čech, poslal náčelník generálního štábu Rudé armády generál Alexej Innokeťjevič Antonov generálu Dwight D. Eisenhowerovi zprávu s upozorněním na možné promíchání obou spojeneckých vojsk v případě rychlého postupu Američanů na linie Vltava a Labe.
Dne 6. května nařídil Eisenhower nepostupovat za linii Plzeň - České Budějovice. V té době už armáda Georga Pattona dosáhla území jižních Čech. Před Blatnou se některé americké jednotky oddělily a na několika místech na Písecku překročily demarkační čáru.
V bojích u Soumarského mostu padlo několik desítek amerických vojáků. Další motorizované jednotky vyrazily z rakouského Bad Leonfeldenu na Studánky a Vyšší Brod.
Setkání armád u Vitějovic V následujících květnových dnech se setkaly obě spojenecké armády u Vitějovic na Prachaticku, kde byl po roce odhalen za účasti poslankyně Milady Horákové památník.
Připomíná, že 9. května 1945 zde zastavila americká armáda vojska Německa a Maďarska. Do 13. května zde hlídali válečné zajatce vojáci československé armády, stejný den večer převzala celý tábor Rudá armáda.
Do Českých Budějovic se dostala podle pamětníků předsunutá americká jednotka na džípu 8. května, kdy se otočila u Dlouhého mostu. Do Budějovic dorazila 86. gardová divize generála Vasila Sokolovského 9. května v podvečer od Lišova a Rudolfova. Následující den se americká a sovětská armáda setkaly v Budějovicích na slavnostech.
|
