"Netýká se to jen předsedy, ale všech volených funkcí ve straně. S návrhem přišla nejsilnější jihomoravská organizace a byl motivován tím, že si velká většina našich členů přála, aby se nemuseli věnovat volbám každé dva roky a mohli se víc zabývat programem a praktickou politikou," řekl MF DNES Kalousek.
Návrh už schválila celostátní konference křesťanských demokratů. Výhrady k delšímu mandátu pro předsedu měl bývalý šéf strany a ministr zahraničí Cyril Svoboda, kterého předloni na podzim Kalousek sesadil.
"Respektuji to rozhodnutí, ale my z pražské organizace jsme ten návrh nepodporovali. Nebylo od věci, když se předseda volil po dvou letech. Straně to dává větší dynamiku," řekl Svoboda.
Většina špiček KDU-ČSL se však přiklání ke Kalouskovu názoru, že nové vedení potřebuje čtyři roky, aby mělo čas "něco předvést".
Složení vedení lidovců ovlivní koaliční jednání
Volba nového vedení lidovců letos na podzimním sjezdu v Plzni bude důležitá i proto, že jeho složení ovlivní i průběh koaličních jednání po volbách do Sněmovny v příštím roce. Zatímco po těch minulých vedl Svoboda KDU-ČSL jasně do koalice se sociálními demokraty, Kalousek, ač je zatím ke koalici loajální, dává najevo, že by mu nevadila vládní spolupráce s ODS.
Jasno je už v tom, že proti Kalouskovi se na sjezdu nepostaví Libor Ambrozek ani Jaromír Talíř, kteří kandidovali na předsedu, když vyhrál Kalousek. "Kandidovat budu jedině na místopředsedu," řekl Ambrozek. O stejné místo má zájem i ministr dopravy Milan Šimonovský.
Jen Svoboda se nevyjádřil jednoznačně. "Budu se ucházet o místo ve vedení strany," řekl Svoboda. Do vedení KDU-ČSL se tak chtějí vrátit všichni tři ministři. Opustili ho, když vznikala nová vláda Jiřího Paroubka.
Tehdy si ČSSD dala podmínku, že ve vládě nebudou stranické špičky.
