"Lidi výrazně ovlivnily spekulace o druhořadém členství," vysvětluje úbytek "eurooptimistů" Petr Ježek z ministerstva zahraničí. Přesto není Česká republika unikátní svou nízkou podporou. Ještě menší podpora je například v Estonsku. Tam se vstupem souhlasí pouze 40 procent. Na Slovensku je to dokonce pouze 33 procent lidí.
Podstatně větší podporu než v Česku má Evropská unie v Polsku, kde by do ní chtělo 55 procent lidí. V Maďarsku je to téměř 70 procent a v Rumunsku pak vstup do unie podporuje přes 80 procent lidí.
Vstup do unie? Podpora je jen poloviční
Pro vstup do Evropské unie by v případě referenda hlasovala jen necelá polovina Čechů. Přitom například Maďaři podporují své členství v unii nesrovnatelně jednoznačněji. Je to snad tím, že se - na rozdíl od Čechů - unie nebojí? Vstup do Evropské unie je pro Čechy zřejmě krokem do neznáma. Zatím si příliš neuvědomují zisky, které z toho zemi poplynou. Spíše se obávají druhořadého postavení v unii, na něž bude země léta doplácet. Naopak téměř sedmdesát procent Maďarů se začleněním země do unie souhlasí.
"Informace některých politiků ODS o růstu cen potravin, cigaret, ale i stomiliardových nákladech souvisících se vstupem do unie sehrály u lidí své," míní sociolog Antonín Rašek. ODS podle sociologa až příliš akcentuje nacionální priority a opomíjí výhody, jež Česku unie nabízí.
Rovněž předseda zahraničního výboru Senátu a šéf ODA Michael Žantovský je přesvědčen, že vlažná podpora Čechů členství v unii je výsledkem soustavného zpochybňování tohoto kroku ze strany ODS. "Pokud zejména tato strana pochybuje o užitečnosti členství Česka v Evropské unii, pak se to musí projevit v menší podpoře lidí," říká.
Místopředseda ODS Petr Nečas s kritikou na adresu své strany nesouhlasí: "Češi se podle mne dívají na rozšíření unie nejvíce realisticky a bez zbytečných falešných očekávání. "Upozorňuje, že největší podpora vstupu do EU je v zemích jako Rumunsko.
"Proto nevím, zda ta bezmezná podpora není někdy založena na bezmezných iluzích než na reálném očekávání," dodává Nečas. Vlažná podpora občanů vstupu Česka do unie neznervózňuje ředitele odboru Evropské unie a západní Evropy ministerstva zahraničí Petra Ježka. Tvrdí totiž, že výsledky březnového průzkumu STEM odrážejí doznívající obavy Čechů z druhořadého členství v EU.
"Dovedu pochopit, že lidé se při odpovědích na otázky ke vstupu nechávali ovlivnit spekulacemi o druhořadém členství. Pokud by však byl výzkum proveden dnes, tedy po summitu unie v Göteborgu, který původně navrhovaná omezení na volný pohyb osob značně změkčil, byly by výsledky šetření jistě lepší," tvrdí Ježek.
Nehledě na rozporná stanoviska k příčinám nízké podpory Čechů vstupu země do unie se pravicoví i levicoví experti shodují, že Česko do unie patří. A mělo by být přijato již v první vlně rozšíření. Pro jsou dokonce i komunisté: "Vstup do unie, s výhradami, vítáme. Je to nevyhnutelný proces.
Nelíbí se nám jen nezaměstnanost a sociální práva. Problémem je i to, že dosud nikdo ne- řekl, jak bude unie vypadat po rozšíření. Jestli bude federací nebo jestli půjde jen o spolupráci jednotlivých států," říká místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf.
Martin Šonka, jenž přednáší etiku masové komunikace na berlínské univerzitě, vidí příčiny chabé podpory občanů vstupu do EU ve slabé práci vlády. "Vláda je placena za to, aby lidem vysvětlila smysl členství v unii. Nedělá ale nic. Euroskeptické názory jsou pouze neinformovanost na druhou," domnívá se Šonka.
S Šonkovou kritikou sice předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek částečně souhlasí, připomíná však, že diskusi o unii nelze zúžit pouze na vládu. "Mělo by jít o téma všech politických stran, stejně jako ostatních kulturních elit - například vysokých škol," říká Zaorálek.
Rozpačitou podporu Čechů unii si diplomat Ježek vysvětluje i tím, že lidé mají začlenění do EU za samozřejmé. "Proto ten menší zájem. Vždyť se jen vracíme na cestu, od níž jsme se po druhé světové válce odklonili. Za normálního chodu dějin bychom nepochybně spoluzakládali evropská společenství," připomíná.
