Nechala vláda Jiřího Paroubka odposlouchávat opoziční politiky?

Nechala vláda Jiřího Paroubka odposlouchávat opoziční politiky? | foto: MF DNES

Jednání o odposleších skončilo. Co přineslo?

  • 1513
Páteční značně emotivní jednání poslanců přineslo dvě podstatné zprávy. Tou první je informace, že policie skutečně odposlouchávala některé politiky a novináře. Ta druhá nepotvrzuje původní spekulace, že by se Paroubkova vláda na těchto odposleších podílela. Vyplývá to z analýzy iDNES.cz.

I když během pátečního zasedání Sněmovny padly z úst poslanců desítky tisíc slov, možná paradoxně přišly ty nejpodstatnější informace od někoho jiného, od Tomáše Almera z Útvaru zvláštních činností kriminální policie.

Právě on sepsal dopis, který vrhá podstatně více světla do vyšetřování úniku takzvaného Kubiceho zprávy, a tím i do samotných odposlechů. - více zde

Po pátku je tedy nepochybné, že policie po souhlasu státního zástupce a soudce odposlouchávala při vyšetřování úniku Kubiceho zprávy minimálně dva politiky a dva novináře.

Je také jasné, že se "napíchla" na několik jejich telefonů. Pokoušela se je sledovat i v Poslanecké sněmovně, což se jí nezdařilo kvůli nesouhlasu policie, která střeží parlament.

Z dosavadních informací je rovněž zřejmé, že mezi sledovanými je pravděpodobně ministr vnitra Ivan Langer a novinář Českého rozhlasu Jan Hrbáček. Jména Langera a Hrbáčka nejsou nijak překvapivá, v minulosti se o nich v souvislosti s únikem informací už několikrát mluvilo. - více zde

Co zůstává záhadou
Mnohé dohady však vyvolávají dny, kdy byly odposlechy na dva politiky a další osoby nasazeny a poté ukončeny. Odposlechy totiž začaly 4. září, tedy v den, kdy byla jmenována vláda Mirka Topolánka. A část z nich byla zastavena 20. září, tedy v den, kdy se o možných odposleších začalo veřejně mluvit na vládní tiskové konferenci.

Nejasnosti vzbuzuje rovněž množství telefonů, které policie odposlouchávala. V dopisu Útvaru zvláštních činností totiž stojí, že jednomu politikovi bylo "napíchnuto" šestnáct telefonů, druhému deset.

Právě data odposlechů a množství telefonů vyvolávají největší podezření zástupců ODS. Je totiž zřejmé, že kromě samotných politiků byli s největší pravděpodobností odposlouchávány i jejich rodinní příslušníci či další politici.

Není jasné, proč padl Borník a jeho lidé
Složitou situaci navíc ještě zkomplikovalo páteční rozhodnutí Ivana Langera odvolat šéfa své inspekce Miroslava Borníka a jeho dva náměstky. - více zde

Langer navíc odmítl tato odvolání podrobněji komentovat, pouze naznačil, že nechal v kancelářích těchto lidí zapečetit veškeré spisy i trezory.

Teprve následující dny ukáží, čím se tito policisté vlastně provinili. Je možné, že se skutečně pokoušeli "statečně" usvědčit Langera z odpovědnosti za únik informací, stejně jako není vyloučeno, že pracovali na určitou objednávku ČSSD. Tedy, že se příliš zapletli s Pavlem Přibylem, který se snažil policejní případy ovlivňovat a měl velmi blízko k expremiérovi Stanislavu Grossovi.

Leccos ale naznačuje informace České televize. Podle ní nařídil odvolání premiér Mirek Topolánek poté, co se na ranním jednání vlády seznámil se zprávou o odposleších Útvaru zvláštních činností kriminální policie.

Každopádně nynější neklidná situace v politice i v policii ukazuje, že veřejnost nebude ani v příštích dnech ušetřena různých kauz a podezření. Přitom je značně nejisté, zda se lidé někdy dozvědí, co z těchto věcí byla či nebyla pravda.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video