Zimní počasí v Česku podle meteorologů vydrží do konce týdne, jaro se začne pozvolna prosazovat až v příštím týdnu. Do Česka stále proudí studený a vlhký vzduch od severu. Přináší kromě velké oblačnosti i sníh. O víkendu by mělo sněžení postupně ustávat a od úterý se začne oteplovat.
Ve druhé polovině příštího týdne se teploty přes den mohou dostat i ke 13 stupňům Celsia. Jaro už tento rok připomínalo počasí v posledním únorovém týdnu, kdy teploty vystoupaly až ke 20 stupňům a padaly teplotní rekordy. Poté se ale zima vrátila. Na horách je podle Českého hydrometeorologického ústavu nejvíce sněhu za letošní zimu.
#snihnahorach Na hřebenech hor je nejvíce sněhu za letošní zimu.
Šumava celková výška sněhu nejčastěji mezi 20-120cm, Krušné hory 20-80cm, Jizerské hory 40-100cm, Krkonoše 30-160cm, Orlické hory 10-80cm, Jeseníky 20-130cm a Beskydy 20-100cm.
Více: https://t.co/d86mnZ1O8j https://t.co/Ekc5wUDdnr
Během noci na většině Česka sněžilo a pokrývka zůstává na řadě silnic. V souvislosti s tím se stalo několik nehod, například v Prachaticích uvízl v kopci kamion. Meteorologové pro dnešní ráno vydali výstrahu před námrazou pro celou republiku. Přes den čekají sněhové přeháňky.
Po posypu jsou silnice už většinou mokré, jako je tomu například v Ústeckém kraji. V Krušných horách ale na cestách leží ujetá vrstva sněhu. Pozor je třeba si dát také na dálnici D8 před hranicemi s Německem, kde hrozí náledí. Místy v kraji ještě sněží a fouká. Policie proto nabádá k opatrnosti. Sníh je také na chodnících, opatrní by tak měli být i chodci.
Více na Počasí iDNES.cz |
Podobná situace je i v sousedním Libereckém kraji, kde se však na horách kvůli větru místy tvoří sněhové jazyky. Na nebezpečí námrazy upozorňují cestáři na Jablonecku či v okolí Nového Boru. Na horách leží na silnicích II. a III. tříd ujetá vrstva sněhu.
Sníh napadl i v části Jihomoravského kraje. Spolu s námrazou komplikuje provoz na silnicích. Řidiči by měli být velmi opatrní hlavně ve vyšších polohách a lesních úsecích silnic první, druhé i třetí třídy, informovala místní Správa a údržba silnic.
Sníh je hlavně v horských oblastech
Silnice na jihu Čech jsou kvůli čerstvému sněhu sjízdné jen s opatrností. Na hlavních tazích leží po solení rozbředlý sníh. Ledovka, před níž varovali meteorologové, je podle dispečinku krajské správy a údržby silnic jen na malých plochách. V terénu měli silničáři v noci a ráno 163 aut.
Kde nejsou silnice posolené, leží na silnicích vrstva ujetého sněhu, taková je situace například v Krkonoších a v Orlických horách. V noci na dnešek sněžilo hlavně na Trutnovsku a Náchodsku. Hlavní silniční tahy v Královéhradeckém kraji jsou mokré.
Aktuální radarový snímek srážek nad Českou republikou. Více na Pocasi.iDNES.cz
Se zbytky sněhu by měli řidiči počítat především na Jesenicku, ale také ve vyšších polohách Olomoucka. V okrese Jeseník hlásí správci silnic rozbředlý sníh na hlavních tazích, na Olomoucku leží zbytky sněhu na silnicích druhých a třetích tříd. Tah přes Červenohorské sedlo je podle správců silnic mokrý po chemickém ošetření, místy je tam mlha. Podle informací ŘSD sněžení ustává a prudce klesají teploty.
V horských oblastech Vsetínska leží na silnicích ujetá nesouvislá vrstva sněhu krytá posypem. Jsou sjízdné se zvýšenou opatrností. Správci silnic k obezřetnosti nabádají také motoristy na Zlínsku. V ostatních částech Zlínského kraje jsou silnice většinou holé, suché a sjízdné bez omezení.
Sníh pokryl během noci i Pardubický kraj. Zbytky rozbředlého sněhu ráno zůstávaly na silnicích na Chrudimsku, Orlickoústecku a Svitavsku. V okolí Žamberku hrozí na silnicích lokální námrazy. V Železných horách může vítr tvořit sněhové jazyky. Vrstva nového sněhu leží i na silnicích v oblasti Suchého vrchu, kudy vede silice první třídy číslo 11, uvedli silničáři. V Pardubickém kraji ráno klesly teploty až k minus deseti stupňům Celsia.
Nejchladnější a nejteplejší jaro dělí pět let
Astronomové považují za počátek jara okamžik, kdy střed slunečního kotouče překročí nebeský rovník. To dnes nastane v 10:37. Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale v 21. století se tak stalo naposledy v roce 2011 a znovu bude tento den uveden jako začátek jara až v roce 2102.
Vzácně může astronomické jaro začít už 19. března - naposledy se to stalo v roce 1796, znovu to nastane v roce 2048. Ke konci století se budou 19. a 20. březen jako první jarní dny vyskytovat stejně často. Střídání je způsobeno přestupnými roky.
Podívejte se i na naše další živé přenosy
Sledovat na iDNES.tvNa rozdíl od astronomického jara má takzvané meteorologické jaro pevně stanovený začátek i konec. Každoročně začíná 1. března a končí posledním květnovým dnem. Vědci rozlišují také vegetační jaro, které připadá na dobu, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad pět stupňů, a končí s nástupem průměrných denních teplot nad 15 stupňů Celsia.
Loňské jaro skončilo podle měření pražského Klementina s průměrnou teplotou 11,3 procenta ve třetí desítce nejteplejších jar od roku 1775. Dosud nejtepleji bylo na jaře v roce 2007 s průměrnou teplotou 13,3 stupně, na druhém místě bylo jaro 2018 s průměrnou teplotou 13 stupňů. Naopak chladnější jaro bylo v posledních letech v roce 2013 s průměrnou teplotou 9,4 stupně.
Nástup jara bývá tradičně problematickým obdobím pro alergiky. Množství pylu ve vzduchu je nyní díky chladnějšímu počasí stále spíše malé, uvádí web Pylové informační služby.
Dominantním alergenem jsou pylová zrna olše, sezona tohoto alergenu už ale končí. Slabě se zvyšuje koncentrace pylu topolů. Po oteplení se začnou pozvolna objevovat také pylová zrna jasanu, javoru, jilmu a vrby. Pylová zrna břízy, nejsilnějšího jarního alergenu, budou připravená k uvolnění do vzduchu na přelomu března a dubna.
