Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„V tuto chvíli (pro vyhoštění ruského velvyslance) nevidím důvod. Neznamená to, že bychom jakkoliv vycházeli Rusku vstříc. Je to diplomat, tedy osoba, která může být například předvolána na ministerstvo zahraničních věcí. Stejně tak i my máme diplomatickou přítomnost v Moskvě, ačkoliv to není vůbec jednoduché,“ říká Jan Lipavský.
Chceme být dobrým spojencem USA
I tak už má Česko podle něj v tuto chvíli s Ruskem zcela zmražené vztahy. „Rusko ohrožuje bezpečnost celé Evropy. Vede brutální válku proti Ukrajině. A my chceme s tímto státem udržovat minimální možné diplomatické vztahy, což znamená i přítomnost ruského velvyslance v Praze. Ale už tak jsme za poslední dva roky snížili stavy ruských diplomatů opravdu bezprecedentním způsobem, a dokonce jsme šli příkladem zbytku Evropy.“
V Rozstřelu pak Jan Lipavský mluvil o své návštěvě Spojených států i o obranné smlouvě s USA, kterou nedávno schválila česká vláda. „Spojené státy jsou významným bezpečnostním partnerem Evropy a Česka. Pro ČR je důležité, abychom ukazovali, že jsme dobrým spojencem a že jsme připraveni zajistit zázemí pro spojenecké jednotky v případě, že se v Evropě stane ještě něco horšího, než čeho jsme svědky dnes.“
Se smlouvou s USA by Jan Lipavský souhlasil i v případě, kdyby neseděl v Bílém domě Joe Biden, ale například Donald Trump. On sám při nedávné návštěvě USA jednal se zástupci demokratů i republikánů a podle něj obě americké politické strany mají na klíčové zahraničněpolitické otázky velmi podobné názory.
„Pokud by samozřejmě nastala změna na straně postojů Spojených států, tedy že by zastávali jinou politiku než dnes, tak by se situace změnila,“ pokračuje ministr zahraničí. „Ale nedomnívám se, že by k tomu mohlo dojít. Měl jsem možnost mluvit s představiteli republikánů a oni jasně deklarují, že jim záleží jak na evropské bezpečnosti, tak na bezpečnosti v oblasti Indického oceánu a Pacifiku, kde se připravují na to, co je nevyhnutelně spojeno s mocenským nástupem Číny.“
Vojenská základna USA? Nevyjadřuji se
V Rozstřelu pak ministr čelil otázce, zda by v Poslanecké sněmovně jako ministr zahraničí podpořil vznik americké vojenské základny na území ČR. „Vojenská dohoda se Spojenými státy vytváří právní rámec. V případě potřeby může vyjádřit souhlas, že zde budou přítomni američtí vojáci, pouze český parlament. Ale už zde několik desítek let máme například britské vojáky, konkrétně ve Vyškově. A určitě se nikdo neděsí toho, že máme v Česku britskou základnu.“
A jak by se tedy v případě hlasování jako ministr zahraničních věcí za Pirátskou stranu zachoval? „Taková otázka teď není na stole. A já na hypotetické otázky neodpovídám. Mohlo by to vést k mylným závěrům a já nechci veřejnost mást.“
Ministr zahraničí pak v Rozstřelu hovořil o tom, jak důležité je ujednání Artemis, které v USA podepsal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Artemis je iniciativou USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles.
Odpověděl například na otázku, zda by se díky ujednání mohl český občan v dohledné době vypravit na Měsíc. „Samozřejmě že vím, že jsou v Česku uchazeči o cestu na Měsíc či na Mars. Ale to jsou opravdu kosmické vize. Stůjme nohama na zemi. Máme skvělé české firmy, malé startupy i významné velké společnosti, které se nějakým způsobem podílejí na leteckých a kosmických technologiích, vyrábí konkrétní součástky, které jsou například využívány v evropském vesmírném programu.“
„Opravdu se připravuje let na Měsíc s vizí letu na Mars. A je důležité být u toho. Máme výborné univerzity, máme výborné společnosti, vědce, chytré hlavy, a tím, že jsme podepsali ujednání Artemis, jsme se připojili k této významné americké iniciativě. Můžeme u toho být, české společnosti dostanou příležitost a může to být poměrně důležitá součást naší ekonomiky,“ míní Jan Lipavský.
Nechali jsme Maďarsku příliš mnoho iniciativy
Ministr se následně vyjádřil i k budoucnosti spolupráce v rámci „Visegrádské čtyřky“, kterou tvoří ČR, Polsko, Slovensko a Maďarsko. „Tato spolupráce je zde už 30 let. Obýváme stejný prostor ve střední Evropě. A já opakuji tezi, že V4 je diskuzní platformou. Je pro nás důležité, abychom se stýkali na úrovni premiérů, prezidentů, ministrů i na úrovni parlamentářů.“
„My ve středoevropském prostoru opravdu sdílíme stejné problémy. Když nastane energetická krize, máme všichni stejný problém. Když přijde vlna uprchlíků z Ukrajiny, máme stejný problém. To samé je nelegální migrace, která přichází z jihu před Balkán. Takže je důležité minimálně usednout k jednacímu stolu a vyměnit si názory,“ pokračuje šéf české diplomacie.
Připouští však, že se v minulosti staly chyby. „Možná se politicky neshodujeme v řešení, možná bylo chybou, že jsme nechali Maďarsku příliš mnoho iniciativy, když prezentovalo V4 jako jednotný konzervativní blok. A dneska vidíme na příkladu Ukrajiny, že se rétoricky velmi zásadně rozcházíme.“
„Setkávejme se, ale nevytvářejme falešná očekávání toho, že budeme schopni nacházet pevné jednotné postoje, které pak třeba v rámci Evropské unie budeme dál tlačit. Evropské koalice budou poskládány nějakým jiným způsobem a tady bych chtěl říct, že Česko má velmi dobrou spolupráci s Polskem ohledně podpory Ukrajiny. I se Slovenskem nacházíme společnou řeč v celé řadě věcí a nemyslím si, že to ohrozí slovenské předčasné volby. Navíc nechci předjímat, jak můžou dopadnout,“ míní Jan Lipavský.
Končící Zeman? Stříhal jsem metr
Ministr zahraničí pak mluvil i v osobní rovině a odpovídal na to, jak obtížné je čelit osobním útokům na sociálních sítích a jak se vyrovnává s útočnými projevy při setkávání s občany. Promluvil i o tom, zda si oddychl ve chvíli, kdy došlo ke střídání stráží na Hradě a Miloše Zemana nahradil Petr Pavel.
V Rozstřelu řekl, že na konci mandátu Miloše Zemana doslova „stříhal metr“. „Pro mě je důležité, že mohu dělat svoji práci. Součástí mé práce je dialog s prezidentem, protože prezident reprezentuje Česko v zahraničí. A jsem rád, že prezident Pavel se té role ujal velice aktivně. Neznamená to, že se nutně shodujeme úplně ve všem, to je legitimní, to je úplně normální.“
„Prezident Zeman se mnou nechtěl spolupracovat,“ vzpomínal Jan Lipavský. „My jsme se viděli dvakrát a pak jenom letmo na nějakých akcích. Tam nebyl žádný dialog o zahraniční politice. Vše jsme řešili jen pracovními kanály nebo přes pana premiéra Fialu. Ale zároveň je třeba říct, že on (Miloš Zeman) toho už v zahraniční politice během mé éry mnoho nestihl,“ uzavírá ministr.
Čelí šéf české diplomacie útokům hackerů a dezinformátorů? Jak se mu daří prosazovat lidskoprávní agendu, kterou jeho strana prosazuje, a to v situaci, kdy musí jednat s představiteli autoritářských či totalitních režimů? A co říká na postoj bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který prohlásil, že ve válce na Ukrajině dochází k bodu zlomu a tento rok by se mohlo začít jednat o míru. I na to odpovídal Jan Lipavský v Rozstřelu.
