Obrnické sídliště je jedním z míst, kde postupně vznikají takzvaná romská ghetta. Radnice proto loni využila příležitost, když Správa železničních dopravních cest na sídlišti prodávala tři panelové domy. Město je koupilo, nájemníky sestěhovalo do jednoho z nich a zbylé dva zabednilo.
"Nechtěli jsme, aby se sem stěhovali další nepřizpůsobiví a z Obrnic se stal další Chanov. Už nyní zde žije 40 procent Romů. Proto jsme domy koupili i s neplatiči. V každém žilo asi pět rodin," říká obrnická starostka Drahomíra Miklošová.
Radnice tvrdí, že má v plánu dva uzavřené domy opravit. Zatím opravila ten, do kterého nájemníky sestěhovala. Jenže Anna H. se stěhovat odmítla. Místo nynějšího bytu 3+1 by totiž měla o dva pokoje méně.
"Mám dvaadvacetiletého syna, který studuje vysokou školu. Mám ho vyhodit na ulici? Pro nás dva je 1+1 nedůstojné bydlení," tvrdí.
Radnice to považuje za výmluvu. "Na syna se neustále odvolává, ale to, že studuje, nikdo radnici nedoložil. Tři roky ho tady nikdo neviděl, ani sousedé," říká starostka Miklošová.
Nový byt si ani neprohlédla
Byt, který město Anně H. nabízí, má nové štuky, je vymalovaný, nové jsou i podlahy, kuchyňská linka, toaleta, vana, umyvadlo. Oprava stála sto tisíc korun.
"Ani se tam nebyla podívat, přitom bychom jí vyšli vstříc. Stačí říci, co potřebuje," říká místostarosta Obrnic Stanislav Zaspal.
Anna H. má ale jasno. "Je mi to líto, koupelna je společná s toaletou a ta je malá. Mám postiženou pravou stranu těla, nebudu se stěhovat do bytu, kde si ani nedojdu na záchod," říká rezolutně.
Starostka Obrnic Drahomíra Miklošová u domu, ve kterém radnice nabídla Anně H. opravený byt 1+1.
Místostarosta Obrnic Stanislav Zaspal ukazuje novou kuchyňskou linku v bytě, který radnice nabídla Anně H.
Anna H. dluží přes milion. Podstatnou část z toho tvoří penále. Do problémů se dostala po roce 2002, když ji srazilo auto. "Dluhy jsem nadělala, abych měla dát dětem co do hrnce. Ale obci posílám 500 korun měsíčně," říká.
Už předchozí majitel domu, Správa železničních dopravních cest, získal v roce 2006 rozhodnutí soudu, podle kterého lze Annu H. do menšího a horšího bytu vystěhovat.
Když odmítne, vystěhujeme ji bez náhrady, říká radnice
Radnice s ní zatím vede obsáhlou korespondenci, kde jí například vysvětluje, že stěhování je i v jejím zájmu, protože by místo nynějšího nájmu 4 913 korun v novém bytě platila o 1 600 korun méně.
"Nabídli jsme jí také, že jí pomůžeme vyběhat starobní důchod, aby měla více peněz než z invalidního. To pak na naši pracovnici křičela, že se jí pleteme do života. Dokonce jsme jí sdělili, že jsme ochotni jednat o prominutí všech penále, které dělají přes 960 tisíc korun. Ale chybí jakákoli vstřícnost," tvrdí starostka.
Bydlení v prázdném paneláku přitom není žádný med. Vchody do domu s třicítkou bytů radnice postupně nechává zatlouci dřevěnými deskami, okna "slepnou", byty jsou zamřížované. "Pořád sem někdo chodil rabovat. Bála jsem se, v noci jsem volala policii. Proto před týdnem dole vyměnili zámky a klíč mám jen já," říká Anna H.
Sousedé se jí proto diví. "I já jsem šla do menšího a nedlužím. Na co si hraje?" říká její bývalá kolegyně z práce Magdaléna Mirgová.
Radnice upozorňuje, že vzdor ženě nebude trpět věčně. "Ví, že když byt odmítne, přistoupíme k vystěhování bez náhrady na ulici. Právník již sepisuje návrh k soudu," poznamenala starostka Miklošová.
